
Přišlo ráno, mlha se zvedla a před námi leží Žiarská dolina, zatím ještě ve stínu.

Podzimní les a jeho barvy.

Nahoře už září na slunci poprašek sněhu.

Kamenitá stezka do Žiarského sedla. Zatím je cíl ještě daleko.

Na nižších svazích vládne zelená kosodřevina.

Je potřeba si zlepšovat náladu tím, co už člověk má za sebou (a pod sebou).

Nevím, asi kamzík.

Zóna zubatých vrcholů.

Těsně pod vrcholem Plačlivé. Každý si po cestě trochu zaplakal.

Výhled z vrcholu (2125 m. n. m).

Bez jezer (plies) by to nebyly Tatry.

Místy je pojem “chodník” nutno chápat velmi volně.

A už je potřeba jít zase dolů, než se setmí.

Svět krkavců a kamení, nikoliv lidí.
Hudební epilog Nikdy si úplně nezvyknu na to, že Slovensko už je zahraničí.