Afghánec obviněný ze znásilnění, kterého soud v pátek 4.listopadu poslal do vazby, byl se svojí rodinou v ČR “již několik týdnů na základě imigračního programu”. Jakého programu? Informaci přinesly Novinky.cz, takže ji nemůžeme brát jako úplně pevný, ověřený fakt. Nachází se v tomto článku. Pro jistotu jsem z ní udělal screenshot, kdyby se znění článku později změnilo.
Článek z novinek

Článek z Novinek

Nicméně je to informace dost zajímavá na to, aby stálo za to klást aspoň nějaké otázky.
  1. O kterém imigračním programu se mluví? Jak se to Novinky dozvěděly? Byl jejich reportér přítomen jednání?
  2. Kolik lidí už sem v tomto programu dorazilo, kolik jich ještě má dorazit? Co takhle zveřejnit jeho přesné parametry?
  3. Věděla o něm Poslanecká sněmovna? Schválila jej? (Na žádnou takovou veřejnou debatu si nepamatuji.) Nebo šlo o rozhodnutí vlády nekonzultované s parlamentem?
  4. Existují další imigrační programy podobného typu?
  5. Jaká je vlastně velikost rodiny takto přijaté? 19-letý mladík zmíněný v článku se narodil v roce 1997. Tou dobou dosáhla plodnost v Afghánistánu svého absolutního maxima, 7,64 dítěte na ženu. Aneb: kolik sourozenců s ním dorazilo?
Ministerstvo vnitra nám neustále chlácholivě opakuje, že v rámci kvót si ČR pečlivě vybírá azylanty (např. zde). V těchto prohlášeních ovšem nikdy neschází ona kvalifikace “v rámci kvót”. Co se tedy děje mimo rámec kvót? Když z ČR odjeli do Německa iráčtí křesťané nespokojení s ubytováním a službami, zrušila tehdy vláda celý příslušný program a zbytek lidí naplánovaných k dovozu zůstal v utečeneckých táborech. Co tedy udělá s tímto migračním programem, jehož mezivýsledek již vedl k trestnímu stíhání? Napsal jsem několika poslancům a senátorům, kteří reprezentují můj obvod, nebo které aspoň trochu znám. Udělejte to taky, milí čtenáři! Domnívám se, že veřejnost by si odpovědi na tyto otázky zasloužila. Pokud se mají do ČR stěhovat celé afghánské rodiny, měla by to vláda obhájit před svými voliči. Toto není triviální věc typu “zvedneme daně o pět procent”, která se dá v dalším volebním období stejně snadno zrušit, to je trvalá a nejspíše nevratná změna prostředí, ve kterém žijeme. O banalitách se v parlamentu veřejně diskutuje celé měsíce, a o tomto ne?
Hudební epilog Jelikož tuto zprávu píšu bez obvyklé přípravy, nenapadla mě bezprostředně asociovaná skladba. Dávám sem tedy to, co mi právě zní do sluchátek: izraelskou metalovou skupinu Orphaned Land. Zajímavý mix západní a židovské hudební tradice, možná jediný svého druhu.

 P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Z tiskárny právě dorazily Zapomenuté příběhy 5 a sbírka textů “To nejlepší z blogu 2015-2020“.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3 a Zapomenuté příběhy 4 pro sebe, pro někoho jiného. Nebo USB disky s nahranými audioknihami či sbírku dystopických povídek Krvavé levandule

Pro lidi v karanténě nyní platí slevový kód darekdokaranteny, můžete jej využít i jako dárek pro někoho jiného, kdo dostal karanténu nařízenou. Je to sleva 30 % na všechno, včetně sad knih.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.