Německý bulvární týdeník Stern právě přinesl docela “výbušnou” zprávu: vrah freiburské studentky Marie L. byl už předtím trestán v Řecku. Za přepadení s těžkým ublížením na zdraví. Podle exkluzivní zprávy Sternu se Hussain K., obviněný v Německu z vraždy studentky medicíny, ocitl už v roce 2014 před řeckým soudem. Přepadl totiž o rok dříve (v květnu 2013) na ostrově Korfu dvacetiletou studentku, kterou pak shodil ze skalnatého břehu. Oběť jeho útok přežila s těžkými zraněními. Řecký soud mu vyměřil 10 let vězení. Jak se ocitl znovu na svobodě a jakým způsobem odcestoval do Německa, toť neznámo. V listopadu 2015 byl každopádně zaznamenán v německém azylovém systému jako šestnáctiletý. Z čehož plyne, že někde na Balkáně se nachází pramen mládí, protože ještě před řeckým soudem uváděl jako svůj věk 17 let. Dosti sarkasmu. Jestli má Der Stern pravdu, můžeme přemýšlet nad jednou zajímavou implikací. To, že v Evropě panuje naprostý chaos ohledně identit lidí, kteří se pohybují schengenským prostorem, na to jsme si už jaksi “zvykli”. Aspoň česká vláda neshledává žádný důvod k hraničním kontrolám. Na rozdíl od mnoha jiných vlád. Ovšem možnost, že řecké úřady využily loňské migrační krize k tomu, aby propustily nějaké cizince z vězení a ukázaly jim “směr Německo”, ta je hodně třaskavá. Tím spíš, že je – bohužel – naprosto logická. Země, jejíž HDP se propadá do hlubin, a která je nátlakem EU (rozuměj: Německa) nucena k tvrdým úsporným opatřením, může v tichosti dojít k názoru, že pošle svoje “dárečky” na starost právě nenáviděným Němcům. Jako druh pomsty.

Vývoj řeckého HDP.

Taková podezření je samozřejmě dost těžké prokázat, ale pro další otrávení mezinárodních vztahů není potřeba, aby se to prokázalo. Zatímco to píšu, vyskočila převzatá zpráva i na Die Welt, což už bulvár není. V diskusi pod tím:
“Da haben wohl doch einige Länder ihre Gefängnisse für kurze Zeit geöffnet.” (“To asi některé země otevřely na nějakou dobu svá vězení”) “Haben die Griechen ihn etwa bewusst “entsorgt” ?” (“Zbavili se ho Řekové úmyslně?”)
Ano, tyto myšlenky teď budou nahlodávat mysl statisíců lidí. Ať žije vzájemná důvěra ve velkém evropském domě. Dodatek, 14.12.2016: řecká advokátka Maria-Eleni Nikopoulou potvrzuje totožnost podezřelého. Jedná se o jejího bývalého “klienta”, kterého obhajovala.
Hudební epilog Kiri Te Kanawa patří k mým oblíbeným operním pěvkyním. Nemaje teď nic specifičtějšího po ruce, podělím se s vámi o Panis Angelicus.
Můžete srovnat s mužskou interpretací:

P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Z tiskárny právě dorazily Zapomenuté příběhy 5 a sbírka textů “To nejlepší z blogu 2015-2020“.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3 a Zapomenuté příběhy 4 pro sebe, pro někoho jiného. Nebo USB disky s nahranými audioknihami či sbírku dystopických povídek Krvavé levandule

Pro lidi v karanténě nyní platí slevový kód darekdokaranteny, můžete jej využít i jako dárek pro někoho jiného, kdo dostal karanténu nařízenou. Je to sleva 30 % na všechno, včetně sad knih.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.