Proměny švédských společenských poměrů lze ilustrovat na stoupajících preferencích strany Švédských demokratů (Sverigedemokraterna, SD).

SD je jediná významná švédská politická strana, která požaduje výrazné omezení imigrace, a to až o 90 % proti aktuálnímu stavu. Tím se staví proti konsensu švédské politické scény, který považuje Švédsko za otevřenou, vstřícnou zemi. Protiimigrační postoj je hlavní devízou SD, která jde v této věci „proti všem“ a zbytek politického spektra s ní podle toho také jedná: jako s vyvrhelem. Strana je společensky tabuizována, ostatní strany dokonce uzavřely formální dohodu o spolupráci (prosinec 2014), která stanoví, že až do roku 2022 je jakákoliv spolupráce se Švédskými demokraty vyloučena.

V roce 2012 otiskly sociálně demokratické noviny Länstidningen karikaturu předsedy SD Åkessona jako hmyzu, ke kterému už kráčí „likvidátor s plynem“. Za takovou symboliku by se nestyděla žádná totalitní říše minulosti.

Angažované umění, Švédsko 2012.

Ještě před deseti lety byla SD titěrnou stranou. V souvislosti s rozvojem „problematických zón“ ve velkých švédských městech začala sílit. V roce 2010 se poprvé dostala do parlamentu, v roce 2014 zdvojnásobila svůj zisk a podle aktuálních prognóz by mohla v dalších volbách překročit 20 % hlasů.

Podívejme se nejprve na „tvrdá data“ – výsledky Švédských demokratů v parlamentních volbách 2010 a 2014. Následující mapa ukazuje Švédsko podle jednotlivých volebních okrsků. Sytostí barvy je vyznačen zisk SD v jednotlivých okrscích. (Zdroj mapy). Obrázek je dost výmluvný.

Volební výsledky Sverigedemokraterna v letech 2010 a 2014.

Vidíme, že v roce 2010 měla strana základnu jedině v jižním regionu (Skåne) a mimo ni byla stále ještě nevýznamná. Během čtyřech let se etablovala v celém středním a jižním Švédsku (severní Švédsko je osídlené jen řídce) a její politická váha v „baště“ kolem Malmö se značně zvětšila. Zatímco v roce 2010 získala jen v jednom okrsku přes 25 % hlasů, v roce 2014 bylo takových okrsků již 199.

Co nevidíme, protože příslušná mapa neexistuje: hlavní nárůst preferencí SD se uskutečnil  po roce 2014, konkrétně v létě a na podzim 2015, kdy vrcholila „divoká“ fáze migrační krize. Do Švédska tehdy dorazilo během jediného roku cca 160 000 lidí z rozvojového světa, často neznámé totožnosti.

Historii průzkumů veřejného mínění naleznete na Wikipedii. Hodnoty, které jednotlivé agentury přisuzují podpoře SD, se od sebe dost zásadně liší. Například v půlce ledna 2016 sděloval jeden průzkum, že by SD získala 18,2 % hlasů, kdežto jiný, že dokonce 28,8 % hlasů. Proběhly v ten samý týden.

Tak prudké výkyvy veřejného mínění během pár dní jsou téměř vyloučeny, je tedy pravděpodobné, že čísla jednotlivých agentur jsou nespolehlivá. Před volbami roku 2014 podceňovala valná většina průzkumů zisk SD o 2 až 3 procentní body. Snad to bylo dáno neochotou Švédů se k volbě SD veřejně hlásit. Je dost možné, že v současné době se tento jev snaží sociologické agentury nějak kompenzovat, proto jim výsledky vycházejí v takovém „rozkročení“. Nápadné je, že u preferencí ostatních stran tak divoký rozptyl nenajdete. Konečným testem toho, kdo odhadl situaci nejlépe, budou tedy zase až řádné volby, které se mají uskutečnit koncem léta 2018.

Pokud se současné trendy udrží, může Sverigedemokraterna počítat s dalším významným nárůstem počtu křesel ve švédské sněmovně a s tím, že skončí ve volbách jako druhá nejsilnější strana. Předseda strany Jimmie Åkesson (ten, kterého portrétovali jako švába) by nepochybně rád dosáhl ještě vyšší mety, a to opětovného zdvojnásobení počtu hlasů a první příčky. Obojí by mělo symbolicky velkou váhu, i když z izolace by se strana nejspíše nedostala.

Švédský deník Aftonbladet zveřejnil začátkem roku 2017 další průzkum, ze kterého může mít Jimmie Åkesson radost. V tomto průzkumu se švédští voliči vyjadřovali k jednotlivým aspektům politiky a hodnotili podle nich různé politické strany. Celých 44 % respondentů podporuje restriktivní azylovou a migrační politiku Švédských demokratů, další strany si v této věci odnesly jen „drobky“. Vítězství, byť už ne tak výrazné, si SD odnesla i v tématech obrana zeměpéče o staré lidi, celkem tedy ve třech otázkách z osmi. To je dost významné posílení. Mimo jiné ukazuje na skutečnost, že řadový volič nemá vůči SD takový reflexivně odmítavý postoj, jaký by vyhovoval ostatním stranám, a je ochoten kriticky uvažovat nad jejich programem – což je často první krok k tomu, začít je volit.

To ale neznamená, že by média byla vůči SD smířlivější než dříve. Proženete-li si příslušný článek automatickým překladačem do angličtiny, shledáte, že první věta zní „Nikdy v životě jsem nečetla strašnější průzkum.“


O vzestupu Švédských demokratů bylo napsáno dost článků. Pro pilnější čtenáře tady mám The Local, Reuters, The Guardian. Poslední zmíněný je zajímavý i diskusí čtenářů. Jeden z nejlépe hodnocených komentářů se týká města Kristianstad. Podle čtenáře je toto město extrémně segregováno a čtvrti vzdálené od sebe třeba jen 500 metrů mají zcela jiné volební výsledky.

Pokusil jsem se tuto informaci ověřit a našel jsem interaktivní mapu volebních výsledků z roku 2014. Zisk Švédských demokratů byl skutečně nejnižší v převážně imigrantské čtvrti Gamlegården, v níž drtivě dominovali sociální demokrati se 63 % hlasů. (Je zajímavé, že i v tom Gamlegården získali SD maličko nad celošvédský průměr.) Naopak ve čtvrti Köpinge získali už tehdy Švédští demokraté 29,7 % a obsadili tak první příčku před zavedenými stranami. Politická segregace je tedy v Kristianstadu velmi reálná.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí západního světa nemá Švédsko žádný zásadní ekonomický problém. Ekonomika stabilně roste. Nezaměstnanost je snesitelná, mimo ghetta ještě nižší. Švédský volič má k protestnímu hlasu jediný důvod: nezvládnutou imigraci a její společenské důsledky. Prudký růst podpory strany, která je v médiích běžně označována nelichotivými nálepkami a kolem níž se stále vznáší společenské tabu, je tak důležitým svědectvím o reálných poměrech v zemi.

Vzpomeňte si na to, až se na Facebooku nebo na iDnesu zase objeví nějaký komentátor, který označí kritické články a videa ze Švédska za xenofobní hoax. Kdyby to opravdu byly hoaxy, paběrkovala by Sverigedemokraterna ve volbách nižší jednotky procent a její podpora by se nekoncentrovala  v oblastech, které imigrace z rozvojového světa zasáhla nejvíce.


Hudební epilog

Anne Sofie von Otter je jednou z nejznámějších švédských operních pěvkyň.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.