Zapálení synagogy ve Wuppertalu není ojedinělý problém. Je to případ situace, které říkám dovezené konflikty. Dovezený konflikt je něco, čemu se dá vyhnout; v podstatě sebepoškození země skrze nepromyšlenou migrační politiku. Pokud v nějakém koutě zeměkoule platí, že etnikum X a etnikum Y se navzájem nesnášejí a vedou spolu války, je prakticky jisté, že podobné konflikty budou spolu mít i jinde. Přispívá k tomu i snadný přenos novinek napříč kontinenty. Dnešní svět je malý a každý emigrant si může večer naladit televizní vysílání z rodné země (zkuste si vyhledat třeba “deutschland fernsehen türkisch”, budete koukat, kolik komerčních nabídek na vás čeká). Dostane se mu adekvátní porce špatných zpráv, případně rovnou cílené státní propagandy. Takže Turek uvidí v turecké televizi, jak kurdští teroristé odpálili bombu před fotbalovým stadionem. Turecký Kurd na nějakém svém alternativním kanále zase uvidí, jak turecká armáda ničí historické památky v Diyarbakiru. Pokud by snad neseděli u televize, Facebook jim příslušné video naservíruje až pod nos. Normální psychologická reakce na takové záběry je samozřejmě vztek a touha po odplatě. Jenže oba žijí někde Frankfurtu, dost daleko od skutečného bojiště. Koho tedy mají po ruce, na kom si mohou vylít svoji zuřivost? Správně, mají jeden druhého. A stejné je to i s izraelsko-palestinským konfliktem. Wuppertalský incident s Molotovovými koktejly byl jen jednou vlnkou v příboji násilností, které Evropa byla nucena odtrpět v červenci 2014, a to v souvislosti s izraelským vojenským zásahem v pásmu Gazy. V Paříži zapalovali demonstranti auta a oblehli dvě synagogy. (Zpráva z Die Zeit). V Berlíně k fyzickým násilnostem nedošlo, ale podle policie skandoval dav (arabsky) hesla jako “Žide, žide, ty zbabělá svině.” Ve Frankfurtu skandoval dav “Alláhu akbar” (Vyjádření policie pro Frankfurter Allgemeine: podcenili jsme situaci a nečekali tolik účastníků). Nu, a v centru města Gelsenkirchen to dotáhli s nenávistnými hesly nejdále, spojením nejextrémnějších prvků arabské a německé historie: “Hamás, Hamás, židi do plynu!” Vůbec nemá cenu vypisovat všechny takové události, protože jich v tom červenci 2014 bylo v Evropě stovky. Dovezený konflikt, a my s ním teď nějak musíme žít.
Proč země jako Německo, Francie, Švédsko… nebyly ve své migrační politice opatrné a dopustily import konfliktů odjinud? Málokdo si přeci chce dobrovolně dovážet do svých zemí nenávist, nedůvěru a násilí. Řekl bych, že hlavní příčinou jsou dva druhy krátkozrakosti: krátkozrakost hospodářská (“potřebujeme pracovní síly”) a krátkozrakost idealistická (“všichni jsme lidi a nějak se dohodneme”). Obě jsou ve svých důsledcích stejně nebezpečné a aktuální situace je toho důkazem. Špatné je, že dohromady pokrývají celé politické spektrum. Pokud jsou u moci pravicové strany, jejich vláda snáze vyhoví požadavkům zaměstnavatelů, které zajímá hlavně to, aby ušetřili na platech a obsadili prázdné pracovní pozice. Pokud jsou u moci levicové strany, mají na ně vliv rozliční aktivisté s utopickými představami o multikulturním obohacení. V téhle věci máme ještě v České republice určitou šanci si zachovat příznivé společenské klima. Naše synagogy se nemusejí nutně stát terčem “politických protestů” v podobě zápalných lahví a na Václavském náměstí nemusíme za pár let vidět zuřící dav skandující arabsky “zmasakrujte židy”, jak se to dělo pod Braniborskou bránou. Ale chce to uplatňovat velice striktní imigrační politiku. Naši němečtí sousedé bohužel kráčejí opačným směrem. Nechci si ani představovat, co se stane, až někdy za rok či za dva zase propuknou nějaké boje v Gaze. Kolik z toho milionu lidí, kteří přišli do Německa za poslední rok a půl, se přidá k vlně protestů? Asi ne zrovna málo, protože v arabském a muslimském světě je Izrael nenáviděn až za hrob. Kdyby se aspoň pár desítek tisíc z těch nově příchozích nepřipojilo k davům, byl by to zázrak. Zvládne je německá policie? A když nezvládne, jaké budou následky? Prosím vás, pánové politici: dovážejte datle, banány nebo třeba pistácie, ale dávejte velký pozor na dovoz lidí. Společně s nimi se stěhují i konflikty, bez kterých bychom se docela dobře obešli. Princip předběžné opatrnosti je zde na místě.
Hudební epilog Když už jsem zmínil tu Křišťálovou noc… Hudba začíná kolem času 01:00.
P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.
