Tři krátké příběhy, nad kterými zůstává rozum stát. Německo Paní Thu T., 41 let, vietnamská státní příslušnice, provozovala kiosek v Drážďanech. (Komunita Vietnamců ve východním Německu vznikla dost podobně, jako v bývalé ČSSR.) Seznámila se se 29-letým žadatelem o azyl z Pákistánu a začala s ním chodit. Patrně to moc neklapalo, protože se s ním chtěla zase rozejít. 21. dubna 2017 ji v jejím bytě v Dresden-Neustadt ubodal a dal se na útěk. Byl zatčen o dva dny později v rakouském Villachu, čili notně daleko. Vypadá to, že měl namířeno do Itálie. Až potud jde o rutinní případ NNNK (Nové německé nožové kriminality), kterých je dost. (Viz například včerejší Die Welt: Uprchlík ze Sýrie ubodal v Saarbrücken psychologa). Skutečný háček v celém příběhu je tento. Syn paní Thu, devatenáctiletý Minh Anh, žije ve Vietnamu. Když se dozvěděl o vraždě své matky, požádal německé úřady o vystavení víza, aby se mohl zúčastnit jejího pohřbu. Vietnamská komunita v Drážďanech se mu dokonce složila na letenku. Úřední odpověď? Zamítnuto, do Německa nepojedete. Zdůvodnění? Máme podezření, že byste mohl využít příležitosti a v Německu ilegálně zůstat. (Protože lidé evidentně touží po tom, nastěhovat se natrvalo do země, kde jim právě zavraždili matku.) Komentář MK: Tenhle minipříběh je zvrhlý v tolika rozměrech, že ani nemám sílu jej vyčerpávajícím způsobem komentovat. Zkusím to aspoň stručně. Systém ukázal dvě různé tváře. Jste-li tak naivní, že komunikujete s úřady regulérně a dodržujete německé zákony, obrátí se k vám klidně zády i ve věci, která je osobně velmi bolestivá. Ale přijdete-li do země v proudu ilegálů v prosinci 2015 stejně, jako učinil podezřelý Šhahdžahan B., to je jiná.  Pro členy milionového davu, který překročil bezohledně sedmery hranice, popral se přitom se dvěma policejními složkami (Makedonie, Maďarsko) a jehož jednotliví členové lžou o své identitě, věku, státní příslušnosti i důvodech útěku (copak je v Pákistánu válka?), platí jiná, podstatně měkčí pravidla. I když vám nedají azyl, stejně máte solidní šanci na status “strpěného” (Geduldet) a pak si můžete chodit po Drážďanech, jako byste se tam narodil. Pravděpodobnost deportace ze SRN je značně nízká. Jak lze mít k takovému systému nějaký respekt? Tohle je ten Rechtsstaat, který svého času budoval Konrad Adenauer?
Velká Británie Khuram Shazad Butt, jeden z pachatelů “nožového útoku” na mostě v Londýně, nebyl veřejnosti neznámý. Objevil se totiž v seriálu britské televize “The Jihadis next door” (Džihádisti odvedle), odvysílaném před pár lety na televizní stanici Channel 4. Další jeho spoluúčinkující z téhož seriálu mezitím také udělali zajímavé kariéry. Jistý Abú Rumajsah odjel do Islámského státu a panuje podezření, že se tam stal novým katem poté, co dřívější kat (Mohammad Emwazi alias Jihadi John, další držitel britského pasu) byl rozprášen zásahem rakety z amerického dronu. Mohammed Shamsuddin, zradikalizovaný pod křídly Muhammada Omara Bakrího, to dotáhl na tiskového mluvčího dalšího radikála Anjema Choudaryho. Společně s ním byl loni zavřen za verbální podporu Islámskému státu. (O Bakrím a Choudarym – viz minulý článek o Londonistánu.) Abdul Hakim, řidič autobusu a radikální kazatel z YouTube, setrvává nuceně v Británii, protože mu úřady sebraly pas. Tento pán nedávno oslovil premiérku Theresu May s tím, že by měla pasy radikálům vrátit – “všichni odjedeme do Sýrie a budete mít klid”. Vlastně má pravdu. Jaký smysl dává, bránit dospělcům v odjezdu k Islámskému státu? Smysl by mělo jim znemožnit návrat. Abú Musab Al Gharieb je podezřelý z toho, že na tajné komunikační aplikaci Telegram provozoval diskusní skupinu “Cesta k jedinému bohu”. Ta fungovala jako rekrutační centrum pro džihádisty a na svém vrcholu měla 800 členů. Ghariebova Facebooková stránka se pyšní profilovou fotkou Buckinghamského paláce, z nějž vlaje černá zástava s vyznáním islámské víry. Komentář MKPak nám vykládejte něco o “útocích osamělých vlků”. Tohle je docela pěkné podhoubí. Je zajímavé, že britské tajné služby nejsou s to dohlédnout efektivně ani na extremisty typu pana Butta, kteří jsou natolik “profláknutí”, že jejich tváře odvysílá i BBC. O pitomých džihádistech byla svého času v Británii natočena komedie “Čtyři lvi”, ale ve světle takových událostí se jí nedokážu moc smát.

Francie, Švédsko “Kladivový útočník” Farid Ikken, který před pár dny u katedrály Notre Dame v Paříži napadl policistu a byl postřelen, není žádný ubožák z chudé čtvrti. Je to novinář, vysokoškolák, který má za sebou úspěšnou kariéru. V roce 2009 byl za své články dokonce oceněn. A čím? Cenou Evropské komise pro novináře bojující proti diskriminaci. Komentář MK: Ne, taky jsem nevěděl, že něco takového existuje. Jeho fejetony musely být mimořádně úderné. A k jeho ocenění – každý to holt nemůže dotáhnout tak daleko jako teroristický kmotr Jásir Arafat (Nobelova cena míru 1994). I cena Evropské komise je dobrá.
Hudební epilog Název této (nepříliš nápadité) skladby od Coldplay vyjadřuje mé pocity.

P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Aktuálně jsou v předprodeji Zapomenuté příběhy 5.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3 a Zapomenuté příběhy 4 pro sebe, pro někoho jiného. Nebo USB disky s nahranými audioknihami či sbírku dystopických povídek Krvavé levandule

Pro lidi v karanténě nyní platí slevový kód darekdokaranteny, můžete jej využít i jako dárek pro někoho jiného, kdo dostal karanténu nařízenou. Je to sleva 30 % na všechno, včetně sad knih.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.