Časopis 067 slaví vydání stého čísla a při té příležitosti uvolnil některé články ke čtení zdarma. Jste zváni!


Stovka, to je pěkné výročí.

Jsem rád, že Petr Koubský s tímhle „šíleným“ projektem v roce 2013 začal, a ještě radši, že se tento unikátní digitální časopis ukázal životaschopným. Doufám, že se mu bude dařit i nadále.

Mimochodem, víte, jaká je podle šéfredaktora nejslabší stránka digitálního časopisu za peníze? Jeden by hádal, že neochota platit, ale kdepak, tak to vůbec není. Největším problémem je, že předplatitelé nemají dost času ke čtení. To jsme to (kolektivně) dopracovali. Pokud ani chytří lidé už nemají čas číst, hrozí nám, že se staneme „fachidioty“ s detailními znalostmi svého vlastního oboru, ale bez širšího rozhledu.

(Ne, že by tento trend netrval již dlouho. Palčivě si uvědomuji, že z pohledu akademika roku 1917, který musel ovládat latinu a starořečtinu, jsem v podstatě nedouk.)

Dobrá, k věci. V rámci oslav výročí časopisu uvolnila redakce některé články zdarma. Zde jsou tři moje.


Kanárské ostrovy nejsou jen letovisko. Mají svoji historii a ta je dost pohnutá. Šlo o první zámořské území, které se stalo cílem koloniální expanze nově sjednoceného Španělska. Místní obyvatelé, blonďatí „barbaři“, se Španělům dlouho bránili, a to i přes to, že nejlepší zbraň, kterou měli, byl dřevěný oštěp.

S tímto článkem jsem si svého času dal opravdu dost práce, sehnal tři obskurní knihy na Amazonu, prostudoval… Trvalo mi to asi měsíc a půl. Petr Koubský doplnil text o výborné fotky. Na výsledek jsem docela pyšný.

Varování: je to dlouhé čtení.

067.cz: Marian Kechlibar – Plavovlasí válečníci z doby kamenné

Mluvíme-li o rozvoji vědeckotechnické civilizace, každý intuitivně rozumí tomu, že nezbytnými prvky pro její pokrok byly vynálezy jako parní stroj, elektřina či telegraf. Podstatně méně si uvědomujeme, že roli hrály i takové nenápadné věci, jako je guma.

Přitom příběh gumy (přírodní i syntetické) je složitý a zajímavý. Najdete v něm zapomenuté umění Indiánů, chudé vynálezce, boháče zapalující si viržinko stodolarovkou a vyzvědače, pašující vzácný materiál přes hranice.

Na téma mě navedl jiný článek, ve kterém jsem psal o historii britské moci v Malajsku. Malajský poloostrov byl pro Evropany strategicky důležitý právě kvůli pěstování gumovníku. Ze začátku jsem to tam připsal jako poznámku pod čarou. Pak jsem ji rozšiřoval a rozšiřoval. Když už „poznámka pod čarou“ zabírala půl stránky, došlo mi, že je to téma na samostatný text.

067.cz: Marian Kechlibar – Doba gumová

Poslední otevřený článek je ten, ke kterému jsem sem nedávno psal „omáčku„. Ponuré téma viktoriánského věšení. Neměl jsem v tu chvíli ani tušení, že redakce chystá takové čtenářské hody. Pokud jste si zaplatili těch 25 Kč za přístup ke článku, omlouvám se; máte u mne pivo.

Nyní si tedy můžete přečíst o tom, kam se hrabě Ferrers vydal ve svém kočáře a co bylo příčinou toho, proč se tam vydat musel; dozvíte se také, jak se dalo vyvléci z oprátky recitací správného žalmu a rovněž to, jak jistý mladý zloděj v roce 1953 skončil špatně  – a předznamenal tím konec užití trestu smrti ve Velké Británii.

067.cz: Marian Kechlibar – Pověšen za krk, dokud nezemřeš

To je všechno, milí čtenáři. Doufám, že aspoň teď o víkendu najdete ke čtení dost času. Byl by to smutný svět, kdybychom neměli čas číst.


Hudební epilog

Kanárská lidová muzika. Hodně kytar, jak se dá čekat. Ale na co hráli vymřelí Guančové a co si k tomu zpívali, to už se nedozvíme.