Francouzský odvolací soud potvrdil, že nepodání ruky může být důvodem k odepření občanství.

Nejmenovaná Alžířanka se v roce 2010 vdala za francouzského občana a po čase požádala o udělení francouzského občanství. Její žádosti bylo vyhověno. V červnu 2016 si svoje nové občanství měla slavnostně převzít.

Součástí ceremonie je i potřesení rukou s úředníkem, který vás do stavu francouzských občanů uvádí. Zde však madame odepřela s tím, že její náboženské přesvědčení jí neumožňuje dotýkat se cizích mužů.

Vedoucí obřadník zastavil akci a cudná paní zůstala i nadále Alžířankou. Již připravené doklady putovaly zpátky do archivu. Nelíbilo se jí to a zažalovala francouzský stát, že zneužívá svoji moc.

Pravomocný rozsudek nakonec zní, že ke zneužití moci nedošlo. Soud shledal, že dotyčná svým jednáním prokázala, že není dostatečně zapojena do francouzské společnosti.

Poznámka MK: Vidím podobnost s naší šátkovou kauzou. Pracovně tomuto postupu říkám pokus o islamizaci soudem. I zde docházelo k odvolacím tahanicím, první stupeň nestačil.

Mimochodem, jedním z právních zástupců somálské studentky ve sporu proti střední škole byl – z vlastní iniciativy – Jan Ruml, který nyní chce kandidovat do Senátu za Piráty na Rokycansku. Jsem zvědav, zda se tato historie promítne do předvolebního boje. Na rozdíl od soudce je senátor voleným politikem a jeho židle je, mimo jiné, výslednicí jeho minulých činů.


Hudební epilog

Včera zářil na obloze krásný srpek měsíce a kolem něj spousta hvězd.

Půlměsíc na obloze ve mně vzbuzuje vesměs příjemné pocity. Na vlajkách býval bohužel příliš často symbolem otrokářství; zrovna alžírští bejové byli ve svých nájezdech na Evropu legendární a počet Evropanů odvlečených do severoafrického otroctví se odhaduje na 1 milion.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.