Dostal jsem asi deset dotazů, co si myslím o té brněnsko-chorvatské inscenaci, ve které Ježíš znásilňuje muslimku.

Míněna je samozřejmě tato legrácka. Podle slov ředitele ND Brno, cituji:

„Jedná se o scénickou esej, přemýšlení o velmi podstatném tématu, kterým je střet evropské a muslimské civilizace a co z toho plyne.“

Původně jsem to nechtěl komentovat, ale když si tedy přejete znát můj názor na režiséra a jeho umělecký záměr, zde je. Výjimečně nikoliv v podobě záplavy slov, ale podtitulku pod obrázkem.

Nakresli mi Mohameda! Aspoň maličkého! 

Toť se ví, že nenakreslí.

(Mimochodem, francouzské slovo mouton, beran, se používá i pro tu část gilotiny, na níž je namontováno ostří.)

Za prvé by na něco takového v pokrokovém městě, jako je Brno, nedostal žádnou dotaci. Spíš by proti němu vyrazili demonstranti.

Za druhé by tím podstupoval reálné riziko, že k přemýšlení o velmi podstatném tématu střetu evropské a muslimské civilizace přispěje vlastní hlavou, scénicky oddělenou od trupu.

Existuje pořekadlo, že váš pravý pán je ten, koho nesmíte kritizovat. Z tohoto hlediska už víceméně celý svět sklonil šíji před blýskavou čepelí džihádu. Tomu se nesměju, to je pochopitelný strach.

Ale jak vidíme, vždycky k tomu jde být navíc ještě totálním pokrytcem.


Hudební epilog

Z časů lepšího divadla, které mimochodem fungovalo bez dotací.

Update 25.4.2018 ve 13.30

Při své poznámce, že divadlo fungovalo bez dotací, jsem se zběžně podíval jen na samotné divadlo Globe. Štefan Švec mě však upozornil, že v „dotačním režimu“ fungovali samotní herci. Shakespearova herecká společnost, The King’s Men, dostávala podporu od krále.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.