Turecký prezident Erdoğan vystoupil v bosenském Sarajevu.

V neděli 24. června se v Turecku konají předčasné volby, které by tureckému vůdci měly přinést další exekutivní pravomoci podle nové ústavy (viz minulý článek). Samozřejmě v případě, že vyhraje. Považuji za pravděpodobné, že Erdoğan vyhraje, protože podporu mezi věřícími Turky zatím neztratil.

Vlády třech evropských zemí s největší tureckou diasporou nechtějí zatím Erdoğanovi  a jeho lidem žádnou volební kampaň na svém území dovolit.

  • Rakouský premiér Sebastian Kurz oznámil, že předvolební vystoupení tureckých politiků jsou v Rakousku nežádoucí a jejich konání nebude připuštěno (citát), což turecký lídr okomentoval slovy, že za tento zákaz Rakousko „zaplatí„.
  • V Německu byla mezitím předvolební kampaň cizích politiků zakázána speciálním zákonem, což veřejně kritizuje vedoucí představitelka Zelených (koho jiného taky, že?) Claudia Roth.
  • Nizozemsko o podobném zákoně uvažuje. Jelikož Mark Rutte, staronový nizozemský premiér, vyhrál poslední volby mimo jiné tvrdým postupem proti Erdoğanově ministryni, která přijela mluvit k místním Turkům, nejspíš takový zákon ve zrychleném řízení protlačí.

Před týdnem Erdoğan navštívil britskou královnu v Londýně, kde jej přivítali jak fandové, tak odpůrci. Obě skupiny se do sebe pustily, což zachytila například francouzská stanice Euronews.

Ještě dvě videa:

Do tří zakázaných zemí zatím Erdoğan neprojevil snahu jet, vynahradil si však tuto ztrátu víkendovým mítinkem v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Jeho předvolebního srazu se zúčastnilo zhruba dvanáct tisíc lidí. O nátuře tureckého prezidenta vypovídá i skutečnost, že konání akce původně vůbec neohlásil bosenským úřadům a ty jej „legalizovaly“ až zpětně, což bosenská parlamentní opozice kritizovala.

Další video, zajímavé zejména tak od času 0:25. Poněkud mi to připomíná vítání führera v Sudetech.

O řečnické výkony přitom samozřejmě nebyla nouze, jako obvykle. „Ukažte svoji sílu celému světu!“ vyzval turecký prezident zúčastněné. „Já jsem ochráncem muslimů v Evropě,“ dodal. „Jste připraveni zasadit teroristům a jejich místním i cizím pomahačům tvrdou osmanskou ránu?“ „Jste připraveni odevzdat mi rekordní počet hlasů v prezidentské volbě?“

Podle reakcí soudě, jeho fanoušci připraveni jsou. Jsme na to ovšem připraveni my?

Jak rád bych se někdy v novinách dočetl, že naše zpravodajské a silové složky věnují tomuto vývoji pozornost. Bosna vůbec není od ČR daleko, jen pár set kilometrů. Erdoğan si ji ke své kampani nevybral náhodou. Země byla až do roku 1878 přímou součástí osmanské říše a muslimské obyvatelstvo zde bylo sultánovi věrné. Turecký kulturní vliv, i když oslabený, v Bosně zůstal a nebude až tak těžkým úkolem jej znovu posílit.

Update 21.5.2018 ve 20.25: A ještě k jedné zajímavé věci vyzval sivý čtverák Recep Tayyip Erdogan ve své sarajevské řeči: zahraniční Turci by si měli bezpodmínečně brát občanství zemí, kde žijí, vstupovat do politických stran, hrát v nich aktivní roli a kandidovat do parlamentů. Fajn, takže vyzývá k budování páté kolony zcela otevřeně.

Za dvacet let bude pak Evropa kolektivně kroutit hlavou a říkat si „jak se to mohlo stát?“


 Hudební epilog

Při osmanské expanzi na Balkán bylo hlavním obráncem střední Evropy tehdejší Uhersko. Dáme si tedy nějaký ten místní slavný rock.

(Píseň opravdu nesložil Aleš Brichta, pouze přebásnil do češtiny – zato velmi povedeně. Znalci rocku to vědí, ostatní už tak úplně ne.)


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.