Ze série „příběhy obyčejného šílenství na iDnes.cz“.

Vážení a milí, zítra doufám, že se dostanu k většímu článku. Dnes bych se jen krátce podělil o to, co mi včera večer opravdu hnulo žlučí.

Zpravodajský portál iDnes nám přinesl zprávu o tom, že v americkém státě Iowa řeší úřady vraždu, kterou na místní studentce spáchal ilegál z Mexika.

Titulek zprávy lehce bulvární, ale v zásadě přesný, ten bych jim nevyčítal. Byla to kráska, našli ji mrtvou v kukuřici a skutečně je před volbami do Kongresu.

Mrtvá kráska v kukuřici. USA před volbami řeší vraždu studentky imigrantem

Opravdová facka se skrývala v textu. Toto už je zcivilizovaná podoba, poté, co si redakce uvědomila, že autor, „aha“ (miluji situace, kdy se novinář v běžném periodiku ani nepodepíše pod svůj výtvor…), poněkud přestřelil.

Update 23.8.2018 v 18:00: Čtenáři mě upozornili, že „aha“ lze rozkliknout (nechápu, jak jsem to přehlédl – asi žluč) a tím se identita autora „aha“ odhalí.

To slovo „běžný“ tam ale původně nebylo. Původně tam bylo trochu jiné slovo: „banální“.

Radši ještě jednou a nahlas, protože to si zaslouží zdůraznění: zdánlivě banální mord.

Přímý důkaz v podobě screenshotu na to nemám, protože jsem si jej – jako úplný pitomec – neudělal. Na to, že se pohybuji po Internetu od úplných počátků, jsem byl naivní. Teprve potom, co ten text změnili, mě to napadlo…

Zato mám solidní nepřímý důkaz v podobě reakcí čtenářů pod článkem, které nikdo nezredigoval a reagují na původní text. Doufám, že Vám to bude stačit, ostatně do vlákna se můžete podívat sami. Radši sem ten screenshot dávám, kdyby někoho napadlo zavřít diskusi.

Milý čtenáři, já také používám při svém blogování termín banální, jak se lze pomocí Googlu přesvědčit. A to buď v souvislosti s „banálními řečmi“, nebo tím, co považuji za skutečné banality (nezaplacená pokuta za parkování, přístup na WC ve Starbucks). Za tímhle použitím si stojím.

Ale použít jej v kontextu vraždy na dvacetileté studentce … nenapadá mě slušný výraz, jak toto ohodnotit a sám se nezpronevěřit společenským pravidlům.

Varianta číslo jedna: „aha“ je úplný pitomec a nechápe, co udělal. Nejlepší možná. Doufám v ni, protože nikdo, ba ani profesionál, není povinen nebýt po 100 % času pitomcem. Slabé mozkové chvilky máme všichni.

Varianta číslo dvě: záleží na tom, kdo je obětí zločinu, a studentka je nezajímavá.

Vybavuji si z nedávné historie vraždu slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenky. Jak by asi dopadl komentátor, který by v souvislosti s ní použil slovo „banální“? Takové vyjádření by se nevyřešilo úpravou článku. Kariéra dotyčného člověka v mainstreamových médiích by nejspíš byla u konce. Jeho vlastní kolegové by se na něj vrhli jako hejno zuřivých piraní.

A přitom Mollie Tibbets byla také mladá, měla také život před sebou a její rodiče si to odtrpěli stejně jako ti Kuciakovi.

Varianta číslo tři: záleží na tom, kterému politickému proudu incident pomůže či uškodí. Tj. superklasická dvojí měřítka.

Tohle nahrálo Donaldu Trumpovi, tedy very bad. Tak událost označíme aspoň za „zdánlivě banální“, abychom to zrelativizovali.

P.S.: Ještě ve volné souvislosti s trestně činnými ilegály.

Už před mnoha lety, ještě za vlády Baracka Obamy, jsem četl nezvykle upřímný článek, který teď nemůžu najít. Pojednával o tom, že zrovna imigrantská komunita v USA se svých vražedných krajanů bojí nejvíce, protože musí žít vedle nich. Zpovídali tam nějakého zahradníka, snad Ramireze či Rodrigueze, který se k lokální přítomnosti gangu Mara Salvatrucha vyjádřil takto:

„Před těmihle bestiemi jsem utekl z Mexika, protože tam dělali lidem ze života peklo, a teď je tady potkávám zas! Jste blázni, že je tolerujete? Chcete, aby to tady vypadalo stejně?“

Asi ano. Když Trump označil členy tohoto gangu za „zvířata“, ocitl se pod palbou mediální kritiky.

Není mi známo, jestli podezřelý Rivera má něco společného s MS-13, ale v případě zájmu o členství by se kvalifikoval. Zrovna Mara Salvatrucha a jim podobní vyžadují po čerstvých rekrutech vraždu jako vstupní rituál. (V případě dalšího zájmu hledejte „gang initiation killings“).

Hudební epilog

P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Nebo si můžete pořídit Zapomenuté příběhy i s osobním věnováním. Brána GoPay už funguje, lze platit i kartou.