Angela Merkel přišla nečekaně  o důležitého spojence. Volker Kauder je špičkový politik CDU, i když vlastně (úterý 25.9.2018 v 18:00) už vlastně byl špičkovým politikem, teď je jen řadovým poslancem Spolkového sněmu. Po 13 let ale vykonával funkci předsedy poslanecké frakce CDU/CSU. To je stejná doba, jakou je Angela Merkel u moci, a není to náhoda, Kauderovi se říkalo “pravá ruka Merkelové” už v roce 2005, kdy teprve nastupovala do úřadu. Nikdy se proti ní nepostavil. Jeho hlavním úkolem bylo zajistit, aby poslanci hlasovali v souladu s názorem strany, a to se mu dařilo. Funkce předsedy poslanecké frakce je volená. Všude jsou ovšem nějaké háčky. Abyste měli představu o kvalitě vnitropartajní demokracie v CDU/CSU ve 21.století: dnes, v úterý 25.9., to bylo poprvé, kdy se o ni ucházel více než jeden kandidát. Až do té doby platilo, že vedení obou stran se shodlo na jednom kandidátovi, toho předložilo poslancům a oni jej potvrdili drtivou většinou hlasů. Jak drtivou? V roce 2013 dostal Kauder 97,4 procenta hlasů. Ještě loni dostal 77,3 procenta hlasů a to už se považovalo skoro za revoluční událost. Rok se s rokem sešel a byl čas opět volit předsedu frakce. Angela Merkel a Horst Seehofer opět navrhli Volkera Kaudera. Tu se však stalo neslýchané: vynořil se protikandidát, Ralph Brinkhaus ze Severního Porýní-Vestfálska. Svůj úmysl oficiálně ohlásil na konci prázdnin. Kancléřka a Seehofer ve světle této skutečnosti opět jednoznačně podpořili Kaudera. Nadešel den D, byly přichystány volební zástěny, kancléřka naposledy apelovala na své poslance, ať zvolí Kaudera. Nezvolili. Poměrem hlasů 125:112 vyhrál vyzyvatel Brinkhaus, dva poslanci se zdrželi. Toto je na poměry německé politiky velká rebelie. Pokud se ptáte, zda to může smést i kancléřku: nevím. Ona má talent přežít nevídaně těžké situace. V politickém manévrování a technice výkonu moci jí podle mého názoru není v Evropě rovno. Ale protikandidáta Brinkhause před volbou nepodporoval nikdo z vyšších kruhů strany, žádný zemský ministerský předseda apod. Pokud to teď přeci jen vyhrál, znamená to, že nespokojenost s politikou současné GroKo dosáhla mezi poslanci nebezpečně blízko k bodu varu. “Systém Merkel” má po dnešku o jeden pilíř míň. Zda to byl nosný pilíř – to se teprve ukáže.
Hudební epilog Německá a cappella skupina Van Canto s příhodnou písní.

P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit tím, že si pořídíte Zapomenuté příběhy i s osobním věnováním. Možno je také poslat (aspoň symbolickou) finanční podporu na transparentní účet. Také se ukázalo, že jsem byl nominován na cenu Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show. Případným hlasem mě velmi potěšíte. Konkurence = samé těžké váhy, nevím, zda mezi ně vůbec patřím. Ale zabojovat můžu 🙂

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Z tiskárny právě dorazily Zapomenuté příběhy 5 a sbírka textů “To nejlepší z blogu 2015-2020“.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3 a Zapomenuté příběhy 4 pro sebe, pro někoho jiného. Nebo USB disky s nahranými audioknihami či sbírku dystopických povídek Krvavé levandule

Pro lidi v karanténě nyní platí slevový kód darekdokaranteny, můžete jej využít i jako dárek pro někoho jiného, kdo dostal karanténu nařízenou. Je to sleva 30 % na všechno, včetně sad knih.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.