Přístav, přes který proudilo bohatství Ameriky.

Cádiz je nejstarší  město západní Evropy, nepřetržitě osídlené již 3100 let. Za Hannibala už to byla zavedená námořní základna. Vojsko a námořníci neopustili oblast dodnes, jenom jim přestalo stačit místo – naproti městu se dnes nachází obří základna NATO u města Rota, mnohokrát větší, než celý historický Cádiz.

Rota na obzoru, v zálivu se zrovna plaví něco vojenského

Staré město stojí na nepříliš velkém poloostrově omývaném mořem ze všech stran. Se Španělskem jej spojuje jen úzká šíje a pak také dva mosty přes mořský záliv. Jelikož zdejší geologie neumožňuje stavět moc vysoké a těžké budovy, většina zástavby zůstala nízká, tak do čtyř pater. Aby se dostupné místo využilo co nejvíce, jsou uličky úzké a panuje v nich šero.

Cádiz koncem 16. století zažil nájezdy Angličanů, jednou pod vedením slavného Francise Drakea, kterému šlo hlavně o zničení španělských válečných lodí (hrozba invaze do Anglie byla velmi reálná), podruhé v tandemu s Holanďany, kdy se jim město dokonce podařilo dobýt a na ústupu jej vypálili.

V dobách, kdy Španělsko mělo rozsáhlé kolonie v obou Amerikách, byl Cádiz důležitým přístavem (ostatně už předtím: odsud vyplul v roce 1492 na západ Kolumbus). V 18. století přes něj procházelo až 75 procent veškerého zaoceánského obchodu. Část toho bohatství zde zůstala v podobě honosných budov, jako je zdejší katedrála.

Pohled na katedrálu od moře

Hodně domů nese na svých střechách vyhlídkové věžičky, kde údajně seděli služebníci obchodníků a vyhlíželi lodě připlouvající z Ameriky. Nejvyšší je Torre Tavira, která má necelých padesát metrů, ale vzhledem ke všeobecně nízké zástavbě i tak dost ční. Z její terasy se dají dělat pěkné snímky města, o patro níž je pak atrakce jménem camera obscura. Tam se ovšem fotit nesmí.

Cádiz z terasy věže Torre Tavira

Kniha. do které strážní zapisovali svá pozorování

Dnes už to tu tak slavné není. Stříbro a zlato přestalo proudit už dávno, když se zámořské kolonie osamostatnily. Město je stále pěkné, ale obyvatel mu ubývá, od roku 2000 poklesl počet místních o dvacet tisíc. Hodně za tím stojí útěk mladých do ciziny. Na vrcholu krize měl Cádiz a okolí nejvyšší nezaměstnanost ve Španělsku vůbec, až 42 procent.

Myslím, že tolik jsme neměli ani v Ostravě v době, kdy velké průmyslové podniky šly ke dnu.


Hudební epilog

Rodák z regionu. On se vlastně narodil v Algeciras (přístav naproti Gibraltaru), ale je to součást provincie Cádiz.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit tím, že si pořídíte Zapomenuté příběhy i s osobním věnováním. Možno je také poslat (aspoň symbolickou) finanční podporu na transparentní účet.

Také se ukázalo, že jsem byl nominován na cenu Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show. Případným hlasem mě velmi potěšíte. Konkurence = samé těžké váhy, nevím, zda mezi ně vůbec patřím. Ale zabojovat můžu 🙂