Bývalá metropole arabského chalifátu na Pyrenejském poloostrově.

Jako většina velkých měst na jihu Španělska, i Córdoba má antické kořeny. Od Kartaginců ji v roce 206 př. n. l. dobyli Římané, kteří z ní časem udělali hlavní město provincie. Z téhle doby pochází cordobský poklad, sbírka cenností, kterou její majitel někdy před 2100 lety zakopal na předměstí Córdoby. Dnes je k vidění v Britském muzeu.

Římané postavili ve městě kamenný most přes řeku Guadalquivir. Po zániku římské říše začal most chátrat, obnovil jej teprve maurský vládce v roce 918. Dnešní podoba víceméně odpovídá té maurské, ale základy jsou pořád antické.

Most mi trochu připomíná náš Karlův, až na to, že tu nejsou skoro žádné sochy (jenom jedna, sv. Rafael vprostřed mostu) a řeka pod ním netvoří jediný mohutný tok, ale je v ní spousta drobných písečných ostrovů zarostlých křovím.

Římský most v Córdobě

Největší atrakcí města je katedrála, přestavěná z mešity, založené zase nad bývalým menším vizigótským kostelem. Budova je ohromná; navíc ji ze všech stran lemují staré obytné čtvrti, takže dostat ji do hledáčku fotoaparátu celou snad ani nejde. Lepší je možná pohled z dronu:

V roce 1236 dobyli město katoličtí Španělé a změnili mešitu v katedrálu – značně honosnou katedrálu se spoustou kapliček a zlata. Velká část prvků původní mešity však zůstala zachována, hlavně „les sloupů“ s barevnými oblouky, některé brány a mihrab, výklenek mířící k Mekce.

Středověké maurské oblouky v katedrále

Na katedrálu navazuje židovská čtvrť s velmi úzkými uličkami, jedna z „turistických pastí“ města se stovkou obchodů prodávajících cetky. Byla založena roku 1148 poté, co arabští vládci z rodu Almohadů zničili starší židovskou čtvrť, a opuštěna roku 1492, když katoličtí panovníci nařídili vyhnání židovského obyvatelstva ze Španělska. Malá synagoga přežila dodnes, ale momentálně je zavřená kvůli opravám.

Svůj památník tu má Maimonides, židovský učenec, který se narodil ještě ve starší čtvrti. V mládí musel z Córdoby utéci před pronásledováním, které berberská almohadská dynastie rozpoutala vůči nemuslimům, a většinu produktivního věku prožil nakonec v severní Africe. Do Córdoby, která po dobu jeho života zůstala Židům nepřátelská, už se nevrátil.

Maimonides v podobě sošné

Na zkoumání Córdoby jsme měli jen několik málo hodin. Příští zastávka: Granada. Tam bude času více – a reportáž rozsáhlejší.


Hudební epilog

Zase ze sefardské tradice.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit tím, že si pořídíte Zapomenuté příběhy i s osobním věnováním. Možno je také poslat (aspoň symbolickou) finanční podporu na transparentní účet.

Také se ukázalo, že jsem byl nominován na cenu Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show. Případným hlasem mě velmi potěšíte. Konkurence = samé těžké váhy, nevím, zda mezi ně vůbec patřím. Ale zabojovat můžu 🙂