Kazatel Fouad Belkacem byl zbaven belgického občanství. Po odsezení dvanáctiletého trestu má být deportován do Maroka. Fouad Belkacem alias “Abú Imrán” je šestatřicetiletý rodák z belgického města Rumst. V mládí byl drobným kriminálníkem, třikrát soudně trestaným např. za vloupání. Pak objevil Alláha, což se ve věznicích stává dost často. (Existuje ale i jiná informace, podle níž se Belkacem zradikalizoval až při pobytu v Londýně.) V roce 2010 se poprvé dostal do povědomí širší veřejnosti, když založil organizaci jménem Sharia4Belgium. Jejím cílem bylo přebudovat Belgii na čistě islámský stát. Postupně vzniklo i několik poboček v cizině. Aspoň jedno se musí těmto chlapíkům salafistickým přiznat. Neschovávají se za nebulózními názvy typu Spolek pro pěstování míru, spravedlnosti a ležení pod kvetoucí třešní a jdou rovnou k věci. Zde například otitulkovaný projev mladého mluvčího sesterské organizace Sharia4Holland. Kolem druhé minuty padne stěžejní věta jeho projevu: “Muslimové se postaví této rakovině zvané demokracie a zlikvidují ji.”
Belkacem byl v létě 2012 zatčen kvůli verbování džihádistů a celá Sharia4Belgium se postupně ocitla před soudem. Jelikož šlo o velkou organizaci mající prsty v kdečem, proces trval až do února 2015. Pak 43 obžalovaných vyfasovalo různě vysoké tresty. Sám Belkacem si odnesl dvanáct let. (Přehled rozsudků v holandštině – prožeňte si článek pomocí Google Translate do angličtiny, výsledek je velmi dobře srozumitelný. Pěkná teroristická internacionála. Kouzelná je například Nora Verhoeven alias Oum Khatab, jež prosila svoji matku o 1000 eur na “malý kalašnikov, který by se vešel pod hidžáb”, nebo Abdelmajid Gharmaoui, džihádista tak líný, že jej za poflakování zavřeli i v samotném Islámském státě.)
Poté, co tresty nabyly právní moci, začaly belgické úřady pracovat na odnětí Belkacemova občanství. Belkacem je totiž držitelem hned dvou státních příslušností: belgické a marocké. Maroko automaticky považuje na všechny potomky Maročanů, včetně těch, kteří se narodili v cizině a žijí tam již X-tou generaci, za svoje občany, a marockého občanství se v podstatě nejde vzdát. Belgie je zavázána mezinárodní smlouvou o redukci bezdomovectví z roku 1961 (bezdomovectvím se v tomto případě myslí stav bez státního občanství), nemůže tedy člověku vzít “poslední občanství”. Odnětí belgického občanství však je možné u dvojích občanů, protože jim pak zůstane aspoň to druhé. Uvězněný Belkacem proti odnětí občanství bojoval soudně, ale ani u odvolacího soudu neuspěl. Jeho advokátka Liliane Verjauw rozsudek kritizovala. “Jeho rodina zde žije už padesát let. Belgické občanství je součástí jeho identity.” (Komentář MK: Možná by stálo za to natočit o Belkacemově kariéře film. Mohl by se jmenovat Vafle, pralinky a džihád.) Maroko usiluje o Belkacemovo vydání kvůli drogovým trestným činům. Jako marocký občan by z Belgie po odsezení trestu za terorismus mohl být odsunut dosti snadno. Jelikož do marockého žaláře se nikomu dvakrát nechce, můžeme očekávat, že se Belkacem proti odnětí občanství bude odvolávat nadále. V úvahu připadá buď nejvyšší belgický soud (Kasační dvůr), nebo Evropský soud pro lidská práva. Doufejme, že i tam náš vousatý antihrdina “ostrouhá mrkvičku”.
Hudební epilog Přidáme-li občasné Alláhu Akbar, bude melodie jistě reprezentativní i dnes.
P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit tím, že si pořídíte Zapomenuté příběhy i s osobním věnováním. Možno je také poslat (aspoň symbolickou) finanční podporu na transparentní účet. Také se ukázalo, že jsem byl nominován na cenu Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show. Případným hlasem mě velmi potěšíte. Konkurence = samé těžké váhy, nevím, zda mezi ně vůbec patřím. Ale zabojovat můžu 🙂

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Z tiskárny právě dorazily Zapomenuté příběhy 5 a sbírka textů “To nejlepší z blogu 2015-2020“.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3 a Zapomenuté příběhy 4 pro sebe, pro někoho jiného. Nebo sbírku dystopických povídek Krvavé levandule… K dispozici jsou už také znovu USB disky s nahranými audioknihami.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.