Předčasné volby se vyloučit nedají, protože na stole je hlasování o důvěře vládě, vyvolané šéfem opozice Jeremym Corbynem. Má proběhnout hned ve středu 16. ledna večer. Kdyby bylo úspěšné, začala by běžet lhůta 14 dní k sestavení nové vlády, a pokud by uplynula marně, znamenalo by to předčasné volby. (Poslední byly před rokem a půl!) Můj odhad: vláda se udrží. Ačkoliv konzervativci jsou rozhádaní, vize Corbyna u moci je pro ně příliš strašidelná. Severoirská strana DUP, která je jazýčkem na vahách, už prohlásila, že premiérku podpoří. Dohromady je to dost hlasů na to, aby stávající kabinet pokračoval dál. Konzervativci sami teď Mayovou z místa předsedkyně strany odvolat nemohou, ani kdyby chtěli. Je totiž chráněna dvanáctiměsíční lhůtou po posledním hlasování, které v prosinci ustála. Mohla by odstoupit sama, ale podle mého názoru tak neučiní. Celá její kariéra totiž ukazuje, že Theresa May je hodně houževnatá, a to i na britské poměry.
Druhé referendum je sice taky možnost, ale mnohem komplikovanější, než se zdá. Proč? 1. Za prvé, musel by jej vyhlásit parlament formou zákona. Což by narazilo na zásadní otázku: o čem se bude vlastně hlasovat – tedy jaké budou možnosti na lístku? Dokonce i v případě původního brexitového referenda se chvíli řešilo, jak bude otázka na volebním lístku znít, aby psychologicky neovlivňovala voliče k jednomu pólu. O čem by se přesně hlasovalo v brexitovém referendu číslo 2? Jsou minimálně tři varianty:
- Remain vs. No-Deal Brexit.
- Remain vs. No-Deal Brexit vs. Brexit s dohodnutým dealem (tzv. třístranné referendum).
- No-Deal Brexit vs. Brexit s dohodnutým dealem.
Vezmu-li to z pohledu premiérky, může udělat například toto:
- Zkusit dohodnutý deal prodat poslancům ještě jednou a hrozit No-Deal Brexitem v případě, že nekývnou. Velmi nejistá taktika. Jedna historická porážka stačila.
- Obrátit se na EU s žádostí o nové projednání nejkritičtějších kusů dealu, hlavně “irské pojistky”, která vyvolává největší odpor poslanců. To by vyžadovalo prodloužení termínu odchodu země z EU, jež by musely schválit všechny členské země, a rovněž ochotu protistrany vrátit se k vyjednávacímu stolu. Je to možná cesta.
- Odvolat jednostranně Brexit, což ale vyžaduje souhlas parlamentu. Nebezpečí rozpadu konzervativní strany je v takovém případě nezanedbatelné.
- Odejít středem a přenechat problém někomu jinému, což si myslím, že k její povaze nesedí.
Hudební epilog A toto si říkají všichni zúčastnění:
P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit. Čím? Možno je poslat (aspoň symbolickou) finanční podporu na transparentní účet. Úplně nejvíc mě ale potěšíte tím, že si pořídíte Zapomenuté příběhy. Můžete je mít i s osobním věnováním. Mimochodem, druhý díl už je zhruba hotov – všech dvanáct textů připraveno, ale ještě zbývá hodně práce kolem.
