… a to i přesto, že jeho metrika je dost hrubá.

Někdo na evropském Redditu si dal práci s vizualizací statistik OECD, které mapují míru zaměstnanosti u rodných obyvatel zemí vs. u přistěhovalců narozených v cizině.

Toto je výsledek – onen obrázek, který stojí za prozkoumání. (Kliknutím zvětšíte.)

Rozdíl míry zaměstnanosti mezi domácími a přistěhovalci

Zeleně vyznačené státy jsou ty, ve kterých se přistěhovalci zapojují do pracovního procesu častěji než domácí obyvatelstvo. V oranžových a červených státech je to naopak.

(To Nizozemsko, uf. Zas mi je o něco jasnější, proč starý český emigrant N. v článku Limity holandské tolerance mluvil s takovou trpkostí.)


Ačkoliv obrázek sám o sobě je dost výrazný, ve skutečnosti jde stále ještě o dost hrubou metriku, která svojí hrubostí nestačí zcela zmapovat realitu. Proč? Ze dvou důvodů.

Důvod první: Všichni přistěhovalci jsou v jednom pytli. Ještě zajímavější by byly statistiky podle země původu. Čili rozdíl mezi zaměstnaností přistěhovalých Albánců, Bulharů, Čechů, Dánů, Eritrejců … až Zimbabwanů vůči místním. Finská vládní studie naznačuje, že by šlo o drastické rozdíly.

Německé pracovní statistiky podle země původu

Důvod druhý: Mezi domorodci jsou ve statistice OECD započítáni i potomci gastarbeiterů v Německu, Nizozemí či Francii, kteří už se narodili v Evropě. Přitom jejich míra (ne)zaměstnanosti se od průměru státu dost liší. Ve francouzských předměstských ghettech je nezaměstnanost zhruba dvakrát vyšší než co činí celostátní průměr. A 43 procent německých nezaměstnaných má „ausländische Wurzeln“, zahraniční kořeny, což ovšem zahrnuje i osoby v Německu narozené cizím rodičům – ty, které byly výše zahrnuty mezi „domácí“.

Podíl nezaměstnaných s migračními kořeny podle jednotlivých zemí SRN

Ještě jednu poznámku bych rád učinil. „Červenost“ jednotlivých zemí na obrázku, o kterém je tento článek, dost koreluje se štědrostí tamních sociálních systémů. Ne stoprocentně, ale přeci jen výrazně. Země jako Česko a Portugalsko, které v absolutních číslech zas tak vysoké dávky nevyplácejí, přitahují spíše pracanty. Švédsko či Nizozemsko naopak.

Toto je ovšem parametr, který se může snadno změnit. Bývaly časy, kdy ani Švédsko nebylo kdovíjak rozdávačnou zemí a nikoho z Blízkého východu by tehdy ani nenapadlo se do té psí zimy stěhovat.

Proto pozor na návrhy zvedat sociální rozpočty, kterými se vyznačuje třeba činnost ministryně Maláčové. V dnešním informačně provázaném světě se takové změny rozletí k milionům zvědavých uší rychlostí blesku. Na migrační toky k nám by to mohlo mít nepříznivý vliv.


Hudební epilog

Severská předělávka skladby od německých Scorpions.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit.

Na HitHitu běží kampaň k zafinancování nákladů na výrobu audioknihy. Podpoříte-li ji, budu vám velmi vděčný.

Nebo si můžete pořídit například Zapomenuté příběhy či čerstvou novinkuZapomenuté příběhy 2 – pro sebe, pro někoho jiného, nebo třeba jako dárek pro místní knihovnu. Můžete je mít i s osobním věnováním. Sada obou knih je dostupná se slevou.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. To je nezávislý distribuční kanál. Jak to udělat? Třeba zde: