Nejen Švédi se pod tlakem nové morálky na sociálních sítích vzdávají létání. Jaké to bude mít efekty?

Nová zelená Evropa má nové zelené společenské principy a chceme-li je vidět v akci, nejlepšími „laboratořemi“ jsou Německo a Švédsko.

V obou případech jde o země, ve kterých je značně živá myšlenka politiky coby morální olympiády, ve které jejich státy musejí zaujímat medailové příčky. Zkřížíme-li ji s běžným „infekčním“ fungováním sociálních sítí, vznikají z toho masová hnutí skoro přes noc. Švédsko je v tomto ještě aktivnější než Německo, však taky zrodilo Gretu Thunbergovou.

Tímto způsobem vznikl pojem „flygskam„, slovo poprvé zaznamenané v tisku 14. března 2018. Jde o stydění se za to, že používáte letadlo, případně zesměšňování a zostuzování někoho, kdo se za to, neřád, nestydí sám od sebe.

O to druhé se na Instagramu stará anonymní účet „Aningslosainfluencers“ (zhruba: pitomí influenceři), jehož smyslem je identifikovat celebrity, které příliš propagují cestování do exotických destinací, a nadávat jim, že vzniklými emisemi oxidu uhličitého škodí klimatu. Sleduje jej aktuálně 62 tisíce lidí, což je na desetimilionové Švédsko docela dost.

(Podle aktuálních odhadů produkuje letecký průmysl 2 % veškerých emisí CO2 na planetě.)

Opačným pojmem k „flygskamu“ je „tagskryt„, čili „chlubení se vlakem“, což znamená přesně to, co to říká: jedete někam vlakem a pochlubíte se tím na sociálních sítích, abyste sklidili hodně lajků.

„Tagskryt“ převzatý z Twitteru

„Tagskryt“ může být někdy i dobrý obchod, švédský deník Dagens Nyheter vypravil napříč Evropou dvě vlakové soupravy a 680 nabízených míst se prodalo téměř ihned, ačkoliv jedna jízdenka vyšla na 25 tisíc švédských korun, tj. kolem šedesáti tisíc korun českých.

Součástí těchto hnutí jsou veřejné sliby sportovců či jiných slavných lidí, že nebudou pokud možno používat letadlo. Jedna z nich, kterou odstartovaly dvě Švédky středního věku, zatím získala přes deset tisíc kajícníků, míří však podstatně výše: jejím cílem je získat jich sto tisíc.

Ne každému se chce na tento vlak (pun intended) naskočit, zároveň je však veřejné zostuzování poměrně nepříjemná věc; trojlístek nových slov tedy doplnil pojem „smygflygga„, což znamená létat na tajňačku: nemluvit o svých výletech a nesdílet žádné fotky ze vzdálenější dovolené, aby se do vás nestrefovali.

Až potud jde čistě o psychologické působení v mezích platného práva. Britští ekoaktivisté říkající si Extinction Rebellion mají však letos v létě v úmyslu zajít dále. Deklarovali, že nevzdá-li se britská vláda plánů na rozšíření letiště Heathrow o další přistávací dráhu, zastaví provoz na něm pomocí dálkově ovládaných dronů. To už je trestný čin a ministryně pro letectví baronka Vere varovala aktivisty, že můžou počítat s veškerou tvrdostí zákona.


Kampaň očividně funguje: aktuální čísla říkají, že počet pasažérů na švédských letištích poklesl během prvních měsíců roku 2019 o osm procent, kdežto na švédské železnici rovněž o osm procent vzrostl.

Update 7.6.2016 v 9:30: Oprava. Předešlá hodnota osmi procent se týkala jen vnitrostátních letů. Ke kompletnějšímu obrázku musíme započítat i ty mezinárodní.

V tomto článku na Deutsche Welle je uvedeno rozdělení poklesu na vnitrostátní a mezinárodní lety. Počet vnitrostátních pasažérů poklesl o osm procent, počet mezinárodních pasažérů o 4 procenta. Na počet lidí je ovšem ta druhá hodnota významnější, protože podstatně více odbavených pasažérů je v mezinárodním provozu. Domácích pasažérů je v celkovém součtu necelá třetina. (Zdroj.) Až se dostanu někam k psacímu stolu, spočítám to přesně.

Update 7.6.2019 v 11:00. Psáno ve vlaku z Řeže do Prahy („tagskryt“!) Domácích cestujících je ve Švédsku skoro přesně třetina (některý měsíc trochu víc, některý trochu míň), takže úbytek 4 % z mezinárodních a 8 % z domácích cestujících vychází na zhruba stejné absolutní číslo.

Společnost Swedavia publikuje každoměsíční statistiky provozu. Poslední zatím máme za duben. Celý letošní rok je ve znamení poklesu počtu cestujících proti stejnému období minulého roku. V dubnu byl pokles hodně dramatický, ale statistici Swedavie upozorňují, že to může být zapříčiněno i stávkami a Velikonocemi.

Příští týden by měla být čísla za květen, tak uvidíme, zda se trend potvrdí.

Počty pasažérů ve Švédsku a změna proti příslušnému měsíci roku 2018

Z celé věci mám hodně smíšené pocity.

Je věcí jednoho každého jedince, zda se přidá k té či oné kampani zuřící na sociálních sítích. Je také pravda, že přidá-li se k ní dostatečné množství lidí, může být pro jednotlivce dost těžké nenásledovat.

Zkuste být například posledním na pracovišti, kdo se ještě veřejně nezavázal k tomu, vyhýbat se letadlům jako čert kříži. Rád si říkám, že bych odolal, ale fakt je, že v takové situaci prostě nejsem. Tyhle kampaně přeci jen mají určité náboženské rysy, k čemuž vždycky patří i pronásledování heretiků a pochybovačů, narušujících morální konsensus.

Bohužel přesně v této situaci mají lidé tendence ztrácet veškeré zábrany, protože jde přeci o Dobro a Záchranu Světa. A zkušenost říká, že nejvíc budou házet kamením právě ti, kdo létají „na tajňačku“ (smygflygga) – aby odvrátili pozornost ostatních od sebe.

Co mě ale překvapuje, je extrémně nízká pozornost věnovaná otázce, jaké bude mít takové hnutí v případě svého úspěchu politické důsledky.

První otázka: jaký vliv bude mít redukce letecké dopravy na jižním křídle EU, kde turistický ruch hraje podstatnou ekonomickou roli?

Hle, mapa veřejného zadlužení převzatá z Redditu.

Až na výjimky (Belgie, Bulharsko) se zdá, že korelace „hodně slunce = hodně dluhů a potažmo pokulhávající ekonomika“ je velmi výrazná. Beze skutečnosti, že Seveřané trpí svými dlouhými, studenými, černými zimami a létají se rekreovat na jih, by ekonomiky zemí kolem Středozemního moře trpěly ještě více. (A takové Kanárské ostrovy, nacházející se dosti daleko od evropské pevniny, v podstatě nic jiného než turismus nemají – zpráva Evropské komise v PDF.)

V tomto případě nelze spoléhat jen na oficiální čísla o podílu turistiky na HDP. Šedá a černá ekonomika tvoří v jižních zemích dost podstatnou část celého hospodářského výkonu. Bez „černoty“ by už tak dost špatná životní úroveň šla ještě více dolů. A právě turistika, s veškerým svým pinglováním, pucováním pokojů, pronajímáním vlastních ložnic skrze AirBnB atd., je dost významným zdrojem takových neoficiálních pracovních míst, která některým lidem umožňují „udržet se nad vodou“, zvláště nedisponují-li velkou odbornou kvalifikací. Omezení turistického ruchu by pro tyhle lidi znamenalo existenční problém.

A cokoliv platí pro Španělsko či Řecko, platí ještě několikanásobně pro země na opačné straně Středomoří, jako jsou Tunisko či Egypt. Tam se rozhodně vlakem dojet nedá. Oslábne-li zde turistický ruch, můžeme se obávat jak zvýšené aktivity islámských fundamentalistů, tak zvýšené snahy tamního obyvatelstva migrovat za štědrými sociálními systémy nedaleké Evropy.

Ekonomicky nepříliš výkonný Egypt nedávno překročil sto milionů obyvatel; jakákoliv destabilizace země, kterou drží pohromadě vojenská junta generála Sísího, by mohla vyvolat migrační vlnu, vůči které je rozpad Libye šploucháním v dětském bazénku. A nárůst nezaměstnanosti by nějakou nestabilitu určitě způsobil.

Druhá otázka je, do jaké míry povede přiškrcení létání k fragmentaci Evropy na blízké regiony?

Skoro nikdo, s výjimkou lidí, kteří se chtějí na Instagramu chlubit opravdu hodně, nepojede vlakem ze Stockholmu do Málagy a zpátky. Ani stávající železniční infrastruktura by na posílení takové poptávky nestačila. Kapacita běžné dvojkolejné trati není nafukovací, postavit novou trať trvá dlouho, odborně zaškolených strojvůdců rozhodně není přebytek.

(Nezapomeňme, že nejde jen o odbornost. Strojvůdce musí také splňovat psychotesty, mít přiměřeně dobré smyslové schopnosti a být ochoten žít zcela nepravidelným pracovním životem, např. vstávat občas i ve tři ráno. V ČR se teď budou tyto podmínky zmírňovat, protože lidí, kteří by je splňovali, jednoduše není dost. Jednoho dne to možná vyřeší automatizace, zatím však ani omylem.)

Z toho nutně plyne, že při omezení leteckého provozu se většina cest bude odehrávat spíše na kratší vzdálenosti a kontinent se začne přirozeně fragmentovat na oblasti, mezi kterými lze ještě rozumně cestovat po zemi. Smíšené rodiny, jejichž členové pocházejí ze vzdálenějších koutů Evropy, spolu začnou ztrácet osobní kontakt atd.

To je v podstatě opak toho, o co má EU teoreticky usilovat, a že by takový vývoj neměl následky na politické fungování kontinentu, to bych se divil.

Update, 6.6.2019 v 18:30: Pět let starý článek ze Spiegelu, podle nějž zdaleka nejčastěji létali … voliči Zelených.


Hudební epilog

Jediný 100 % ekologický dopravní prostředek, samozřejmě za předpokladu, že jsou vyrobeny z čistě rostlinných, veganských materiálů.

Mimochodem, ta skupina pochází z Kanady, což bych naprosto neodhadnul.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit.

Můžete si pořídit například Zapomenuté příběhy či čerstvou novinkuZapomenuté příběhy 2 – pro sebe, pro někoho jiného, nebo třeba jako dárek pro místní knihovnu. Můžete je mít i s osobním věnováním. Sada obou knih je dostupná se slevou.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. To je nezávislý distribuční kanál. Jak to udělat? Třeba zde: