Webová komunita Ravelry, specializující se na pletací a háčkovací vzory, zakázala jakékoliv pozitivní zmínky o americkém prezidentovi.

“Historically, knitting, like any art, has always been political.”

„Historicky bylo pletení, jako každé umění, vždycky politická záležitost.“

JAMIE, uživatelka citovaná Guardianem

Kdykoliv si myslíte, že ve věci absurdní vylučovací politiky bylo dosaženo vrcholu, přesvědčí vás někdo, že ještě nebylo a že za Annapurnou se v mlhách skrývá další Everest. Dnešní díl seriálu o absurditách moderního světa vám přináší Ravelry, online komunita věnovaná pletení, háčkování a dalším rukodělným aktivitám.

V dříve poklidných pletacích kruzích fóra Ravelry nastal přednedávnem … problém. Někteří uživatelé totiž na svých stránkách drze prezentovali vzory obsahující jméno ďáblovo Trumpovo. To zase v jiných uživatelích vyvolalo nepříjemné pocity a podle dnes oblíbeného mustru začali volat po tom, aby těm prvním byla jejich ideologicky diverzní aktivita znemožněna.

Několik rouhačských vzorů, abyste věděli, co jsou taky dnes lidi schopní uháčkovat

Vedení pletacího serveru zakrátko těmto přáním vyhovělo a s platností od neděle 23. června jsou veškeré pozitivní zmínky o Trumpovi zakázány. Zdůvodnění? „Nepopiratelně jde o projev bílé nadřazenosti,“ který „inkluzivní“ komunita nemůže tolerovat.

(Další článek na BBC.)

Tak si vlastně říkám, že by stálo za to sem umístit kopii onoho dekretu, kdyby si to jednoho dne někdo zase rozmyslel a smazal jej. Tedy:

Obě začervenaná místa jsem vyznačil já.

To první poskytuje uživatelům nesmírnou útěchu: pokud si svoji podporu pro současnou administrativu necháte pro sebe, nemusíte odcházet. Velmi velkodušné. Tuším, že v SSSR jste si taky mohli myslet, co jste chtěli.

To druhé pak žádá ostatní uživatele o to, aby pilně udávali cokoliv, co podle nových regulí představuje „nepřijatelný pletací vzor“ atd. Možná by bylo na čase přidat do katalogu Revelry další čepici, tentokrát s nápisem I LOVE LAVRENTIJ BERIJA. Dá se čekat, že na rozdíl od Trumpa by soudruh Berija zakázán nebyl.

Část uživatelů se proti změnám bouří pod hashtagem “ #MakeKnittingFunAgain“, leč podle všeho marně.

“The phrase ‘I just want to go back to knitting’ is very common, but a lot of us don’t have the luxury of separating what some people call politics from their identity,”

„Věta ‚Chtěl bych se zase vrátit k pletení‘ je běžná, ale spousta z nás nemá ten luxus, oddělovat to, čemu někteří lidé říkají politika, od naší vlastní identity.“

ANDY, další uživatel citovaný GUARDIANEM

The personal is the political,“ znělo heslo studentských aktivistů a feministek druhé vlny koncem 60. let. Takhle vypadá svět, ve kterém se podle něj opravdu důsledně žije. Ani háčkovat nemůžete, aniž byste byl podroben dohledu lokální ideopolicie. Titulky, které by se ještě nedávno zjevovaly na Apríla, nyní popisují holou realitu.

Můžeme si říkat, že je to egal a že soukromé fórum si může zakazovat, koho chce. Z hlediska zákona je to pravda, ale šíření téhle mentality nás jednoho dne může stát hodně vysokou cenu. „Inkluzivita“, která vylučuje polovinu populace i v takových pitominách, jako je pletení, zní v dlouhodobé perspektivě jako návod na opravdový průšvih. Nezastaví-li se její růst, dříve nebo později prosákne i do zákonodárných sborů a získá ocelové zuby.

Nelíbilo by se mi žít ve světě, kde je normální si vybírat i prodavače cibule nebo malíře pokojů podle jeho názorového profilu, ale zdá se mi, že pro některé lidi je taková vize politického apartheidu úplné šangri-la.

Jenom aby se pak nestalo, že nějaký doktor Galén vynalezne lék proti bílé nemoci, ale volil špatnou stranu a přiznal se k tomu, takže smůla, přátelé pacienti, čeká vás inkluzivní pohřeb žehem. Protože lék vymyšlený takovým hnusákem přeci žádné slušné lékárny nevedou a žádná slušná pojišťovna neproplatí.

Ještě tak před pěti lety bych nevěřil, že takový scénář může někdy nastat, ale přesně tam se nás ty nátlakové skupiny na (a)sociálních sítích snaží dostat, a bohužel už slavily určité dílčí úspěchy.

Jedno revoluční klubko vlny za druhým, a za chvíli … máte hotovou pěknou svěrací kazajku pro sebe i pro ostatní.


Hudební epilog

A až se jednou vítr zase otočí…


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit.

Můžete si pořídit například Zapomenuté příběhy či čerstvou novinkuZapomenuté příběhy 2 – pro sebe, pro někoho jiného, nebo třeba jako dárek pro místní knihovnu. Můžete je mít i s osobním věnováním. Sada obou knih je dostupná se slevou.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. To je nezávislý distribuční kanál. Jak to udělat? Třeba zde: