Krátký příběh novináře Lee Fanga, aneb proč je horší být kacířem než nevěřícím.

Lee Fang pracuje jako reportér pro online magazín The Intercept. Politicky je spíš doleva, jenže v tom “spíš” se skrývá nepříliš kladný vztah k dnešní fixaci levice na rasové a jiné identity. Ve svých třiatřiceti už za sebou má úspěchy, z nichž asi největším je odhalení nezákonného financování kampaně Jeba Bushe v primárkách roku 2016. To loni skončilo vysokou pokutou pro republikánský PAC. Vlastně by levice měla být ráda, že tak schopného člověka má.

Jenže Fang se dopustil masivní hereze tím, že na Twitteru zveřejnil dvouminutový rozhovor s jedním černochem z Kalifornie. (Zpovídaný muž jménem Max vlastně není 100 % černoch, sám říká, že je míšenec, ale že vypadá jako černoch.)

Kamenem úrazu je to, že si dotyčný pán stěžuje na vysoké násilí uvnitř černošských komunit, na to, že mu zavraždili dva bratrance, a že BLM toto téma naprosto ignoruje a soustřeďuje se jen na policejní násilí. Proč na černých životech záleží, jen když je vezme běloch? ... Kdyby mě dnes večer zabil běloch, bylo by to v celostátních zprávách, ale pokud mě zabije černoch, nebude se o tom vůbec mluvit.


Prásk! Twitterová sféra věčně podrážděných progresivců explodovala zuřivostí na adresu svého kolegy.

Obrovská kriminalita v černošských čtvrtích, jejíž míra drasticky přesahuje cokoliv, co dokáže provést americká policie (rok 2016: 2570 vražd mezi černochy, policie za rok 2017 zabila 223 černochů) se nedá označit za fake news, na to je až moc dobře zdokumentovaná. Jenže ve valné většině velkých měst s těmi nejnotoričtějšími ghetty vládnou už léta demokrati a připoutávat pozornost na to, že pod jejich vládou kriminalita jen kvete, je ze strany progresivců považováno za hate fact. Také Leemu Fangovi vzápětí začali řádně mýt hlavu na sociálních sítích, jak už to bývá v poslední době zvykem. A tu hlavu také požadovali.

“Jděte po něm!”

Fang si nakonec dokázal uhájit svoje pracovní místo dlouhou a poníženou omluvou, ve které vysvětluje, že vyrůstal v problémové čtvrti a otázka endemického násilí v ghettech se jej osobně dotýká. Z tónu téhle omluvy trochu zamrazí, člověk z ní má pocit, jako by ji diktoval rukojmí, kterému někde v jeskyni pod Hindúkušem talibanci míří na hlavu samopalem a filmují jej u toho.

Matt Taibbi, jiný prominentní komentátor, použil Fangův příběh coby základní motiv článku “Americký tisk ničí sám sebe“. Cituje v něm i Maxe, toho černocha, jehož výpověď celý skandál odstartovala:

“I couldn’t believe they were coming for the man’s job over something I said,” he recounts. “It was not Lee’s opinion. It was my opinion.”

“Nechápu, že ho chtěli vyhodit z práce kvůli něčemu, co jsem řekl. Vždyť to ani nebyl Leeův názor. Byl to můj názor.

MAX FR.

Inu, takhle, pane Maxi, fungují lidé, kteří vědí všechno nejlíp. Včetně toho, jaké máte mít coby černoch názory a kdy je máte říkat nahlas a kdy ne.

Bojují za vaši rovnoprávnost přesně tak, jak si ji definovali na vysoké škole v protirasistickém klubu. A vy jim to svojí svéhlavostí kazíte. Ale ještě víc jim to kazí Lee Fang, protože ten jeho Twitter sleduje 167 tisíc lidí, kteří ty vaše reakcionářské projevy měli možnost slyšet.

Tak pěkně mlčte a nechte lepší lidi dělat Dobro, oni tomu rozumí víc než vy a jednoho dne vás toho rasismu určitě zbaví.

Konec sarkasmu, kdyby to někdo nepochopil.


Výprask, který od svých vlastních soukmenovců utrpěl Lee Fang, je další ilustrací pseudonáboženského charakteru moderního pokrokového hnutí. K sektám patří obvykle i pronásledování odpadlíků a kacířů (heretiků), kteří ohrozili čistotu ideologické linie. Nesouhlas, nebo i jen drobná myšlenková odchylka, je v takovém vidění světa druhem zrady. A zrádci jsou odedávna nenáviděni více než pouhý řadový nepřítel.

Pokud jste rozumným člověkem v čím dál více se fanatizující skupině, vaše postavení je nezáviděníhodné. Vaše sociální vazby, i kdyby to nebyla úplná bublina, jsou vesměs zakotveny mezi lidmi, kteří budou mít strach se vás tváří v tvář takovému útoku zastat, aby podezření z rasismu neulpělo i na nich. To musí bolet dvojnásob, je to podraz od přátel, kterým jste věřil.

Citát z rozhovoru v podobné kauze, který vyšel na blogu Legal Insurrection a popisuje poměry na Cornellově univerzitě:

“I’ve never seen this. I mean, this is so far beyond political correctness, this is almost a totalitarian type of mentality, that everything you say and everything you do is watched. And if you don’t toe the party line completely you’re ostracized and you’re attacked. And that’s exactly what happened here.”

“Něco takového jsem nikdy neviděl. Chci říci, tohle je tak daleko od politické korektnosti, to je skoro totalitní mentalita, ve které všechno, co řeknete, a všechno, co uděláte, je sledováno. A pokud se nedržíte stranické linie naprosto přesně, budete ostrakizován a budou na vás útočit. Což je přesně to, co se stalo.”

William a.jacobson

A na otázku, zda se ještě najdou klasičtí liberálové, kteří hájí právo profesora Jacobsona na svobodu projevu:

“Well, a lot of them are left, but they always speak very quietly. They talk to you in hushed tones and behind closed doors. It’s a very repressive atmosphere on all campuses…. It used to be, if you kept your head down and minded your own business, you could kind of escape the crowd. That’s not true anymore. I mean the, the Cornell student group that’s been coming after me has on their Facebook page. ‘Silence is Violence’ right now. This is completely crazy.”

“No, ještě jich zbylo docela dost, ale vždycky mluví velmi tiše. Hovoří s vámi tlumeným tónem a za zavřenými dveřmi. Na kampusech panuje velmi represivní atmosféra… Bývalo to tak, že dokud člověk sklonil hlavu a řešil jenom svoje věci, mohl jaksi ujít pozornosti davu. To už ale není pravda. Ta studentská skupina, která po mně jde, má na svých Facebookových stránkách “Mlčení je násilí”. To je naprosto šílené.”

William a.jacobson

Je to naprosto šílené, je.

Ale na druhou stranu, to jsou přesně ta semínka zkázy celého systému šílenství. Vsadil bych se, že i Lee Fang už si připravil plán B v podobě kariéry nezávislého žurnalisty. A ani slavný Cornell si nebude moci získat dobré mozky, pokud tam natrvalo zavládne inkviziční atmosféra. Být mladým odborníkem, stokrát si rozmyslím, než nastoupím do instituce, jež se takhle zvrhla. Bylo by to jako dobrovolný nástup do vězeňské cely.

A propos … trocha britského humoru.

Dobrý den, my jsme vaše popravčí četa!

Jenže popravčí čety z Twitteru smích neznají. Základním vybavením moderního online pokrokového válečníka je obličej sešklebený neléčitelným vztekem. A křeč ve zpocených prstech, které vyťukávají na klávesnici další požadavek ke společenské likvidaci osoby X či Y.

Diskusní fórum k příspěvku najdete zde.


Hudební epilog

Písnička jménem “Mexico Blackbird” zvládá ve svém krátkém titulku spáchat hned dva smrtelné hříchy.

P.S.: Čtete-li rádi tento blog, můžete autora podpořit. Nejjednodušším způsobem, jak to udělat, je přispět na Knihovní fond.

Právě vyšly Zapomenuté příběhy 3. Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy či Zapomenuté příběhy 2 pro sebe, pro někoho jiného. Sada všech tří ZP je dostupná se slevou a všechny knihy dohromady ještě s větší slevou.

Pro lidi v karanténě nyní platí slevový kód darekdokaranteny, můžete jej využít i jako dárek pro někoho jiného, kdo dostal karanténu nařízenou. Je to sleva 30 % na všechno, včetně sad knih.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. To je nezávislý distribuční kanál. Jak to udělat? Třeba zde: