Německé hlavní město si při volební neděli uřízlo pořádnou ostudu. Chyby v organizaci voleb připomínaly spíš rozvojový svět.

Hlavní město Berlín tvoří v rámci Německa zároveň samostatný spolkový stát, který má svůj vlastní sněm. V neděli 26.9. se tak ve městě hlasovalo hned ve čtyřech navzájem nezávislých volbách.

  • Nejdůležitější byly volby spolkové, konané v celém Německu.
  • Dále se hlasovalo o novém složení městského sněmu.
  • Pak také o složení místních radnic v jednotlivých městských částech.
  • A konečně též voliči rozhodovali v referendu o iniciativě “Deutsche Wohnen & Co. enteignen, která prosazuje nucený výkup bytů od velkých společností.

Svátek demokracie, což? Dokonce i na přímou demokracii došlo.

Potíže nastaly v realizaci tohoto krásného ideálu. Momentálně se Berlínu směje celý zbytek země a média referují o závažných “zákysech”, mezi něž se řadí třeba tyto:

  • Na mnoha místech byly k dispozici špatné volební lístky (např. kandidátky z jiné městské části) a někteří lidé s nimi také “úspěšně” odhlasovali.
  • Někde pro změnu lístky došly úplně.
  • Kurýři, jejichž úkolem bylo doplňovat nové lístky do okrsků, uvízli v dopravních zácpách, neboť právě ten den se konal městský maraton a řada ulic byla uzavřena.
  • Ve volbách do místních radnic mohou hlasovat i 16-18-letí mladiství a také cizinci ze zemí EU. Ti ale v některých případech hlasovali i v těch dalších volbách, ve kterých vlastně nesměli. Přesně před touto situací varoval berlínské úřady předem šéf spolkové volební komise (Wahlleiter, funkce úplně přesně neodpovídá českým poměrům…) Georg Thiel.
  • Vzhledem k nedostatku lístků se tvořily dlouhé, až dvouhodinové fronty, a poslední voliči hlasovali ještě ve chvílích, kdy už byly volební místnosti v celém Německu dávno zavřeny a v televizi běžely první odhady výsledků.
  • Zejména v případě důchodců a rodičů s dětmi se stávalo, že i když měli zájem hlasovat, nevydrželi tak dlouho čekat vestoje a museli odejít.
  • V 99 okrscích bylo zaznamenáno nápadně vysoké množství neplatných hlasů.
  • V jednom okrsku byly výsledky “odhadnuty” a teprve později zpřesněny.
  • Šestnáct okrsků zaznamenalo větší počet odevzdaných hlasů, než kolik mají oprávněných voličů, v jednom případě dokonce o polovinu víc (2146 hlasů při 1382 voličích).

(Zdroje: Die Welt, Der Spiegel, Süddeutsche Zeitung, Bayrischer Rundfunk, Tagesschau.)

Berlínský senát se za chaos ve volbách omluvil a organizační problémy prošetří nezávislí odborníci. Šéfka městské volební komise Petra Michaelis odstoupila z funkce. Ne všichni jsou ale tak sebekritičtí. Například vysoký berlínský úředník Christian Gaebler řekl, že berlínský městský maraton je pevně zapsaný v mezinárodním seznamu maratonů a že za jednodušší řešení by považoval, kdyby se termín celostátních voleb posunul tak, aby s maratonem nekolidoval (!)

O případném opakování voleb se bude ještě rozhodovat. Přicházelo by v úvahu jen tehdy, pokud by závad bylo prokazatelně tolik, že by ovlivňovaly přidělení mandátů. Jeden takový možný případ nastal v Pankowě, kde tamní politik Klaus Lederer (Die Linke) prohrál souboj o přímý mandát o 30 hlasů. O platnosti voleb se bude jednat 14. října na zasedání berlínské volební komise a případné poslední slovo by měl berlínský městský ústavní soud (taková instituce opravdu existuje).


Jedna z věcí, o kterých se v těchto chaotických volbách rozhodlo, byla iniciativa směřující k vyvlastnění bytů z majetku soukromých společností. (O té už jsem párkrát psal.) Berlínští voliči ji schválili poměrem 56:39, více než milion lidí hlasovalo pro.

Z hlediska komunálních politiků jde o nepříliš vítaný dáreček do nového volebního období. Striktně vzato se výsledků referenda nemusejí držet, neboť šlo o “měkčí” podobu hlasování, která nepředepisuje přesný právní text, ale pouze vyzývá městský senát k akci. Ti samí voliči si za budoucí primátorku vybrali sociálně demokratickou političku Franzisku Giffey, která se netají tím, že vyvlastňování nepovažuje za dobré řešení berlínské bytové krize.

Odhady, kolik by celá legrace stála, se značně různí. Samotná iniciativa má na svých stránkách přehled možných sum, které se pohybují od 8 do 36 miliard eur, a to včetně toho, jak se k jednotlivým částkám došlo a kdo je spočítal. Všechno jsou to svým způsobem “hausnumera”, protože něco podobného se na realitním trhu Spolkové republiky nikdy nestalo. Firmy, které jsou terčem vyvlastňovacího záměru, by se nejspíš domáhaly vyššího odškodnění, než jaké je město schopno zaplatit, a konečné rozhodnutí by nejspíš padlo až u Ústavního soudu v Karlsruhe. (Proč? Protože vyvlastnění by se právně opíralo o článek 14 německé ústavy, o jejíž výklad se právě tento soud stará.)

Koaliční vyjednávání v Berlíně právě běží. Není nijak jisté, zda bude i nadále pokračovat rudo-rudo-zelená koalice (hlasy by na to měla), nebo zda Franziska Giffey dojedná nějakou levopravou variantu se zapojením CDU a FDP. Jisté je, že po vyhraném hlasování – ať už jej provázel jakýkoliv chaos – budou vyvlastňovací aktivisté silně prosazovat realizaci svých plánů.

Osobně by mi přišlo daleko logičtější, kdyby si město Berlín začalo stavět nějaké svoje byty k pronajímání. Aspoň by se tím zvýšila tržní nabídka a omladil bytový fond. Kdežto potáhne-li se teď několikaletá právní bitva o vyvlastnění, byli by současní vlastníci bytů blázni, kdyby do údržby a renovace stárnoucích budov investovali vlastní prostředky. I v případě úspěchu by tak město dostalo do rukou byty spíše v průměrném a horším stavu.

Ptají se mě někdy lidé, jestli v tom Berlíně mají nějakou špatnou vodu či co. Kdepak, Spréva napájí mnoho měst. Ale Berlín byl doleva už za Výmarské republiky a v dobách studené války se do Západního Berlína nastěhovalo cca 50 tisíc převážně levicově orientovaných občanů SRN, kteří nechtěli absolvovat základní vojenskou službu v nenáviděném Bundeswehru a v Západním Berlíně ji také absolvovat nemuseli. Nějaký vliv to může mít dodnes.

Diskusní fórum k článku najdete zde.


Hudební epilog

To není “ring of fire”, to se jenom pálí volební lístky 🙂

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Z tiskárny právě dorazily Zapomenuté příběhy 5 a sbírka textů “To nejlepší z blogu 2015-2020“.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3 a Zapomenuté příběhy 4 pro sebe, pro někoho jiného. Nebo USB disky s nahranými audioknihami či sbírku dystopických povídek Krvavé levandule

Pro lidi v karanténě nyní platí slevový kód darekdokaranteny, můžete jej využít i jako dárek pro někoho jiného, kdo dostal karanténu nařízenou. Je to sleva 30 % na všechno, včetně sad knih.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.