Tak pravil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoğlu v dnešním rozhovoru pro Neue Zürcher Zeitung. A co tím míní?

Inu skutečnost, že Turecko stále ještě nedostalo bezvízový styk pro svoje občany. Překlad kritického místa zní takto:

NZZ: Válka proti IS způsobí novou vlnu uprchlíků. Zároveň je dohoda o vracení migrantů z EU ohrožena kvůli neshodě na uvolnění vízového režimu pro Turky. Několik termínů stanovených Ankarou už uplynulo. Jak dlouho budete ještě čekat?

Cavusoğlu: Naše trpělivost se blíží ke konci. Odpověď čekáme během dní. Pokud nepřijde, vypovíme smlouvu. Brusel by nás neměl nechat čekat.

Připomeňme, že už v únoru 2016, při vyjednávání smlouvy, pronesl prezident Erdoğan na adresu EU toto:

Nemáme na čele napsáno „idioti“. Můžeme kdykoliv otevřít dveře do Řecka a do Bulharska a naložit uprchlíky do autobusů. Prostě jim řekneme „sbohem“!

a z kopie interního memoranda, které „uteklo“ na veřejnost skrze řecký tisk, se dozvídáme, že pokračoval takto:

„Zažijete ještě horší věci, než jedno utopené dítě na pláži. Bude jich deset nebo patnáct tisíc. Jak si s tím poradíte? … Ti lidé jsou nevzdělaní a v Evropě se budou dopouštět terorismu.“

Dohoda o vracení neúspěšných žadatelů o azyl není zatím příliš úspěšná (podle The Telegraph připlouvá do Řecka stále kolem 3000 osob měsíčně a jen 110 měsíčně se jich daří vracet), ale proti chaotickým poměrům loňského podzimu je letos na balkánské cestě relativní klid. Pokud by došlo k jejímu vypovězení, může se stát cokoliv, včetně opakování loňské vlny.

Za Tureckem směrem na východ se nacházejí chudé země, Afghánistánem počínaje a Bangladéšem konče (dejme tomu, že vynecháme Írán, který je trochu bohatší). V nich žijí dohromady téměř 2 miliardy lidí. Kdyby si byť jen 0,1 % jejich obyvatelstva usmyslela, že bude hledat štěstí v Evropě, následkem by byla další vlna dvakrát větší, než ta loňská. A Turci je ani nemusejí vozit autobusy směrem na hraniční přechody, stačilo by jim nedělat nic. Pašerácká mafie už by se postarala sama.

Mevlüt Cavusoğlu, turecký ministr zahraničí

Mevlüt Cavusoğlu, turecký ministr zahraničí

Pakt mezi Tureckem a EU patří k jedněm z mála bodů, o které se ve věci migrace ještě může opírat německá kancléřka Angela Merkel. Jeho neslavný konec by ji politicky oslabil. (Už teď jsou rozpory uvnitř starodávné koalice CDU/CSU docela velké.)  Lze tedy očekávat její tlak na ústupky Turkům. Na druhou stranu, čím dál více Evropanů, včetně vládních kruhů, má už celého erdoğanovského Turecka právě tak akorát. V řadě zemí EU je před volbami (Rakousko, Francie, Nizozemí, Německo) a na bezvízovém styku s tureckou autokracií by euroskeptické strany zase posílily.

Splní-li ovšem Turci svoji hrozbu a otevřou stavidla pro migrační proud z jihovýchodu, budou to škaredé Vánoce pro všechny zúčastněné.


Hudební epilog

Trochu hardrocku do toho… Málokdy jsem narazil na tak dokonalou symboliku k textu článku, jako dnes. Jedná se o německou skupinu Blackmail („Vydírání“). Jejím frontmanem byl Turek jménem Aydo Abay a album, z něhož skladba pochází, se jmenuje Friend or Foe.

OK, uznávám, není to světová kvalita. Vybráno opravdu hlavně kvůli té symbolice.


 P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.