Saský ministerský předseda Stanislaw Tillich (CDU) rezignoval.

Osmapadesátiletý politik ve středu překvapivě prohlásil, že chce „odevzdat zodpovědnost do mladších rukou“. Pohledem do německých deníků ale zjistíme, že není víceméně nikdo, kdo by tomu věřil. Pravým důvodem bude něco jiného: Tillich vyvodil osobní zodpovědnost z toho, že v zářijových spolkových volbách zvítězila v Sasku nad jeho stranou rebelská AfD.

Pokud je tomu skutečně tak, odstoupil ten nepravý. Důvodem vzestupu podpory AfD v Sasku nebyla Tillichova politika. Důvodem byla politika kancléřky Angely Merkel, zejména ta imigrační. Když ulicemi saských měst pochodovaly křičící davy, skandovaly obvykle „Merkel muss weg“ a nesly transparenty v obdobném duchu. Nikdy jsem ale na videozáznamech ani na fotkách neviděl „Tillich muss weg„, ačkoliv místní premiér kancléřku pochopitelně vždy doprovázel.


Malá odbočka: kdo chce mít představu, jak to poslední dobou vypadá při návštěvách vrcholných politiků z Berlína v Sasku, zde je pár videí. To, co se tam nejčastěji křičí, je „Hau ab“, neboli „Vypadni.“

Kdo chce najít více, nechť zkusí zadat do Googlu „Merkel ausgebuht“. Zdaleka se to netýká jen Saska, i když to je epicentrem celé věci. Nejsou všichni Němci úplně poslušní.


Zpět k saskému premiérovi. Stanislaw Tillich ve své řeči zmínil také jméno následovníka, kterého by si přál. Je jím Michal Kretschmer, jeho kolega. Ten nedávno utrpěl ve volbách porážku, když svůj přímý mandát v pohraničním městě Görlitz ztratil ve prospěch AfD.

Optimistický Kretschmer nekandidoval na celostátní listině a ucházel se jen o přímý mandát, takže je nyní úplně bez volené funkce. Jedovatý Die Welt komentoval tuto výměnu titulkem“Ein Verlierer geht – ein Verlierer übernimmt“ , což by se dalo pěkně novočesky přeložit jako „lůzr nahradil lůzra“. To ale není k odstupujícímu ministerskému předsedovi spravedlivé.

Tillich, Lužický Srb ze slovanské vesnice jménem Pančice-Kukow, byl totiž vcelku úspěšný premiér. Ačkoliv převzal vládu nad Saskem právě v době vypuknutí globální hospodářské krize, nezatěžkal zemský rozpočet dalšími závazky. Pod jeho správou se Svobodný stát Sasko dokázal zbavit velké části dluhů. Tillichovo Sasko se rovněž umisťuje na čelních pozicích ve srovnání znalostí německých školáků. A to i přesto, že východní Německo jako celek má problém si udržet kvalifikované učitele, kvůli nízkým platům.

Když tedy vidím, co se stalo, na mysl mi vstupuje slavné čtyřverší Karla Havlíčka Borovského.

Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne
a sedlák si za něj nohy zláme.

Z českého hlediska je Tillichův odchod jednoznačná ztráta. V rámci CDU patřil k těm několika málo, kdo zpochybňovali kancléřčinu vstřícnost vůči běžencům
při migrační krizi. Mluví česky a polsky, do obou sousedních států často jezdil a snažil se rozvíjet vzájemnou spolupráci. Ještě pár měsíců před volbami prosazoval do německých strategických plánů stavbu železničního tunelu pod Krušnými horami. Tato stavba má usnadnit jak osobní dopravu, tak i vozbu nákladů mezi Čechami a přístavem v Hamburku. Těžko říci, jak bude v tomto směru jednat jeho následovník a zda z této iniciativy ještě nevycouvá.

Na druhou stranu, mohlo to dopadnout (pro nás) ještě hůře. Vrabci na saských střechách si totiž štěbetají, že kromě Michaela Kretschmera měl o Tillichovo křeslo zájem i Thomas de Maizière. To je spolkový ministr vnitra a velmi věrný stoupenec kancléřky Angely Merkel. Na naši adresu svého času prohlásil, že vůči státům odmítajícím migrační kvóty by měly být zavedeny sankce.

Thomas de Maizière na sebe před pár dny upozornil tvrzením, že si v Německu „umí představit zavedení muslimských státních svátků“. Poté, co sklidil bouři, z této představy radši vycouval, ale škoda byla napáchána. Jak by na nástup takového politika reagovali Sasové, kterým multikulturalismus nikterak nevoní, si můžeme jen představovat. (Ostatně jsem zaznamenal, že i jinde v Německu říkají tomuto pánovi vřele „pan Mizérie“.)

Stanislaw Tillich ale Maizièra na poslední chvíli elegantně vyšachoval, a to tím, že ve svém projevu oznámil právě to, že chce odevzdat břemeno moci do mladších rukou. Saská CDU mu toto poslední přání – kterému na první poslech nelze nic vytknout – téměř jistě splní.

Pointa spočívá v tom, že Thomas de Maizière je o pět let starší než odstupující Tillich. Aneb: jak se pomstít ještě z politického záhrobí.


Hudební epilog

Lužickosrbská folklórní skupina „Přespolní“ zpívá o tom, co je za českými horami.

Za českými horami si ale zatím ani nevšimli, že nějaký Tillich odstoupil. Vyhledáte-li si jeho jméno na iDnes, nenajdete za poslední týden – nic. Přitom je to premiér sousední země, když už ne státu.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Psaní je zadarmo, ale např. propagace příspěvků už nikoliv.