Zpráva pronikla do českých médií, některé detaily však vypadly. Stojí za dovysvětlení.

Identita pachatele není úplně jistá v tom smyslu, že nevíme, jaké je jeho skutečné jméno ani věk. (Druhý podezřelý, 35-letý turecký občan, byl mezitím policií propuštěn; zdá se, že v jeho případě šlo o omyl.) Víme, že v Německu vystupoval pod jménem Alí Bašár a že podle toho, co uvedl na svojí žádosti o azyl, je mu letos dvacet roků. Jeho rodina (otec, matka, šest dětí) přicestovala do Německa nejspíše v říjnu 2015, žádosti o azyl podala v březnu 2016 ve Wiesbadenu. (zdroj)

Na údaje o věku, zejména jde-li o čísla pod osmnáctkou, se nedá příliš spolehnout. Před třemi dny se toto téma přetřásalo v televizním diskusním pořadu Hart aber fair, kde moderátorka Isabel Schayani mluvila o tom, jak podle jejích zkušeností mladí běženci „ladí“ svůj věk  podle toho, v jaké zemi se nacházejí: v Německu je výhodné být mladší osmnácti let, ve Velké Británii se zase vyplácí mít více než 24, protože pak člověk nemusí bydlet na pokoji s dalšími. Výrazným mediálním případem byl vrah freiburské studentky Hussein K., který také uvedl úřadům, že má sedmnáct let – než se ozval z Íránu jeho otec a potvrdil, že je mu ve skutečnosti 33.

Reálný biologický věk lze určit (v jistém rozpětí) metodami soudní medicíny, jako je rentgenový snímek čelistní kosti nebo zápěstí (odborná prezentace česky, PDF). Tento postup se zatím v Německu uplatňuje jen výjimečně, na rozdíl např. od Belgie nebo Rakouska. Rakouské úřady nechaly zkontrolovat polovinu údajně nezletilých běženců, kteří podali svoje žádosti o azyl v roce 2016; 41 % zkontrolovaných se ukázalo prokazatelně starších osmnácti let. V Německu se o takové povinnosti teprve diskutuje. Organizace jako Červený kříž a Caritas jsou proti, protože považují nucené podrobení rentgenovým paprskům za ublížení na zdraví, tudíž neetické (odkaz, odkaz).

(Poznámka MK: kdybych měl odhadovat podle fotografie, řekl bych, že mladíkovi je tak 24 let.)

Celá rodina odletěla z Düsseldorfu do iráckého Irbílu na letenky pod falešnými jmény a s provizorními papíry od irácké ambasády. Je ovšem otázka, zda náhodou toto nebyla jména pravá a zda naopak identity uvedené německým úřadům nebyly falešné. Policie na letišti údajně kontrolovala jen irácké provizorní doklady, a to podle fotografií, protože jsou psány arabsky; srovnání jmen na letenkách se jmény na dokladech úředníci neprovedli.

Update 8.6.2018, 14.15: Podle vyjádření německé Bundespolizei její úředníci srovnávat jména na letenkách se jmény v dokladech vůbec nesmějí.

Alí Bašár byl nicméně německé policii dobře znám. Probíhala proti němu dvě oprava: jedno trestní stíhání za loupežné přepadení za použití nože, v březnu 2018 poplival na ulici policistku, jiného člověka v únoru 2018 zmlátil. Nejvážnější podezření, totiž ze znásilnění jedenáctileté holčičky v běženeckém zařízení ve Wiesbadenu, bylo policií odloženo pro nedostatek důkazů. (zdroj).

Legalita pobytu Alího Bašára je další položkou, která není v českých novinách moc dobře vysvětlena. Jeho žádost o azyl byla v roce 2016 oficiálně odmítnuta. To ale v německých poměrech neznamená, že by byl povinen vycestovat ze země.

Proti takovému rozhodnutí lze totiž podat žalobu u soudu, přičemž máte šanci cca 40 %, že s ní uspějete. V SRN existuje hustá síť institucí, které vám s žalobou zadarmo pomohou. Zde si můžete rozklikat například adresy poradních míst v Bádensku-Württembersku – je jich impresivní množství; a toto jsou advokáti, kteří se v Ba-Wü tématem zabývají. Správní soudy jsou samozřejmě přívalem žalob přetížené – loni v červenci jich měly na stole 283 000 – tudíž tímto krokem získá běženec zase pár let k dobru, i kdyby nakonec prohrál. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann nedávno navrhl, že na nákladech řízení by se měli žalující běženci nějak podílet, ale zatím se nezdá, že by se tato myšlenka opravdu ujala.

Bašár žalobu podal a jeho řízení ještě běží. V mezičase dostal tzv. Duldung, zvláštní právní status, při němž je běženec sice na německém území nelegálně, nemá právní nárok na pobyt, ale zároveň mu německý stát slibuje, že jej nebude deportovat, a dokonce má nárok na sociální podporu a po třech měsících i právo pracovat. (Detailní přehled práv najdete zde.)

Poslední potenciálně důležitý detail k věci: oběť vraždy Susanna F. byla Židovka a je možné, že o tom Alí Bašár věděl, protože Susanna F. se znala s jeho bratrem. Vražda tedy nemusela být jen sexuální, nedá se vyloučit i antisemitský motiv.

Více zatím nevíme.

Update 8.6.2018 ve 14.00: Mladík podezřelý z vraždy byl zadržen kurdskými bezpečnostními silami. Mezi Irákem a Německem neexistuje žádná dohoda o vzájemném vydávání k trestnímu stíhání, na jednotlivých případech se však země mohou domluvit, chtějí-li.


Hudební epilog

Kadiš, zpívaná modlitba za mrtvé. Trochu netradiční aranžmá z newyorské synagogy na Park Avenue.


P.S.: Čtete-li rádi tento blog, zvažte (aspoň symbolickou) finanční podporu. Případně podporu projektu mé první knihy na HitHit.cz.