Neplánovaný třetí díl dvoudílného článku, aneb o rozdílu mezi zjednodušením a zkreslením.

Milí čtenáři, tento článek původně ani neměl vzniknout a také by nevznikl, nebýt skutečnosti, že minulé dva FUBARy (první díl, druhý díl) sklidily až nečekaně mnoho reakcí. Přičemž ta zdaleka nejčastější by se dala vydestilovat do následující věty:

“Lidi jsou blbí a potřebují všechno polopatě, extrémně jednoduše, jinak to nepochopí.”

KDEKDO

Toto říká hodně lidí, kteří celkově tvoří velmi širokou škálu. Od toho typu intelektuálů, které bych označil za “držitele diplomů”, až po vyčerpané jedince z praxe, kteří při výkonu své pracovní činnosti musejí odrážet ty nejhorší excesy líhnoucí se na internetu, a tudíž jsou ještě vyhořelejší a cyničtější než průměrný občan. Ti mnohdy vidí vývoj světa asi takto:

Autor neznámý, myšlenka celosvětová…

Je to pravda? Hm. Myslím si, že při tomto přístupu hrozí záměna dvou věcí, které by se míchat neměly.

Jedna z nich je, že lidi mají opravdu velmi různou schopnost zpracovávat informace a chcete-li tedy oslovit širokou veřejnost, musíte svoje sdělení zjednodušit. Nevyklopíte na ně zkrátka stostránkové PDF vyžadující znalost pokročilé biochemie a nebudete čekat, že si to přečtou.

Ale zjednodušit není to samé co zkreslit. A kámen úrazu se podle mě skrývá právě v tom pokušení zkreslovat, zejména zkombinuje-li se s mentalitou “účel světí prostředky”. Neúmyslné zkreslování nějaké situace odráží neznalost a nekompetentnost lidí, kteří to dělají. Úmyslné zkreslování se nepříjemně blíží podvodu.


Krátký příklad z IT světa, ať sáhneme někam jinam.

Jste prodavač v krámě s notebooky a přijde starší pán, který si chce koupit notebook, ale rovnou vám říká: “Já se v těch megahertzech a gigabajtech nevyznám, mluvte se mnou lidsky!” A ukáže na nějaký stroj. “K čemu to je? Co za těch dvacet tisíc dostanu?”

Zjednodušený, ale poctivý přístup bude, když mu řeknete “Kancelářské práce, koukání na videa a volání po Zoomu budou asi bez problémů, ale moderní hry se vám na tom budou sekat.”

Kdežto zkreslení by bylo, kdybyste mu řekli “Jó, ten vám vydrží až do smrti a můžete na něm třeba těžit bitcoiny!” Zdůvodnit se to sice nějak dá – můžete sám sobě říci, že pán vypadá jako velmi opatrný člověk, který se dobře stará o své věci a přitom má na kahánku, takže se mu ten stroj opravdu před (blížící se) smrtí nerozbije; a že pustit si tam těžbu bitcoinů samozřejmě může, i když s vysokou pravděpodobností na tomto běžném spotřebním hardwaru nic nevytěží.

Ale stejně jste už přiohnuli realitu, aby u vás těch dvacet tisíc nechal, a dobře to víte.


Typickou “mzdou” za zkreslování situace je ztráta dlouhodobé důvěry, protože i amatéři mají nějakou paměť a pokud časem zjistí, že se věci mají jinak, než jak jim bylo řečeno, bude těžké je přesvědčit, aby vám věřili ještě jednou.

To je myslím podstata FUBARu s “Tečkou”, ve kterém jsme. Když tak dumám nad alternativami, tak třeba heslo “Vakcíny nám pomohou epidemii zvládnout” by bylo taky jednoduché, všeobecně srozumitelné a nebylo by na něm potřeba dodnes nic měnit.

No nic, příště zase o něčem jiném. Třeba o energii a energetice. To bude taky zajímavé téma.

Diskusní fórum k článku najdete zde.


Hudební epilog

Pokud se chcete pobavit, takto originálně byla pojata indická kampaň proti, ehm, defekaci na veřejnosti, která měla oslovit i negramotné občany. Trochu zjednodušené, ale nezdá se, že by na reálných poměrech něco úmyslně zkreslovali. Nad Tečkou by patrně vyhrála na celé čáře.

Taky je to technicky vzato písnička, zde ji tedy máte.

P.S. Tento web funguje bez všelijakých vyskakovacích reklam, placené propagace apod. Důvody jsou mnohé, ale snaha o nezávislost na velkých hráčích je jedním z těch nejpodstatnějších. Až příliš mnoho lidí spoléhá na Facebook a pak se diví.

Zdejším základním principem je dobrovolná podpora od čtenářů. Nejjednodušším způsobem, jak tento blog můžete, milí čtenáři, podpořit, je koupit si knihy od jeho autora. Právě vyšly nové Zapomenuté příběhy 7.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3, Zapomenuté příběhy 4, Zapomenuté příběhy 5, Zapomenuté příběhy 6 a sbírku textů “To nejlepší z blogu 2015-2020” pro sebe nebo pro někoho jiného. Nebo knihu dystopických povídek Krvavé levandule… K dispozici jsou už také znovu USB disky s nahranými audioknihami.

A pokud jsi sem, milý čtenáři, dorazil z Facebooku nebo Twitteru, zvaž registraci k odběru novinek e-mailem. Opravdu a vážně, však vidíš ten vývoj.

Loading