Žádné dílo není bezchybné a v případě série Zapomenutých příběhů to samozřejmě platí také. Zatím těch nalezených chyb sice není moc, ale bohužel jsou.

Na této stránce tedy najdete věcné chyby, vesměs nalezené pozornými čtenáři (nikoliv překlepy a chyby v sazbě). Důvěřuj, ale prověřuj, jak říkal jistý sovětský vůdce.


Zapomenuté příběhy 1

V prvním vydání je německá loď Bismarck označena chybně jako křižník (str. 63). Nevím, jaký čert mi sedl na klávesnici, protože to, že Bismarck byla bitevní loď, jsem v okamžiku psaní věděl…


Zapomenuté příběhy 2

Co se kapitoly o nule týče – vznikla debata nad tím, zda Velikonoce byly důležitější než Vánoce po většinu existence křesťanství nebo dokonce vždy. Záleží na tom, zda na to hledíte z perspektivy církve nebo společnosti. Jste-li vlastník obchodu roku 2020, vypadají Vánoce důležitěji. Ve společenství věřících to tak není.

Gentlemani cizí dopisy nečtou – na straně 71 se tvrdí, že signál vysílače z Nauen dosáhl až na západní pobřeží USA. Správně má být uvedeno východní.


Zapomenuté příběhy 3

Poznámka pod čarou (číslo 23, str. 76) uvádí, že povinná školní docházka u nás byla zavedena za Marie Terezie roku 1774. Aneb člověk nikdy nemá jen tak spoléhat na to, co ho učili ve škole…

Tereziánské reformy položily povinné školní docházce základy, ale bylo snadné vyreklamovat si dítě ze školy na polní práce a na venkově tak lidé skutečně činili. Skutečně povinná školní docházka, které se nešlo vyhnout, byla zavedena až roku 1869.

Poznámka pod čarou (číslo 39, str. 123) uvádí, že v časech Diega Huallpy přesahoval nejspíš vršek Cerra Rica hodnotu 5000 metrů nad mořem. Zde jsem naivně “skočil” na informaci kolující po internetu, že hora ztratila soustavnou těžbou až 400 metrů výšky. Jako rodákovi z Ostravska, kde máme masivní poklesy půdy po hornické činnosti, mi to přišlo uvěřitelné, takže po odborném zdroji jsem se nepídil.

Chyba lávky. Kontaktoval mne inženýr, který Cerro Rico navštívil a důkazy masivních poklesů neviděl. Vevnitř jsou tvrdé horniny, které k tak velkým sesuvům nejeví tendenci. Vzal jsem tedy Google, vyhledal adresy několika geologů a jednoho historika, kteří se tématem stříbrné hory zabývali, a všem jim napsal s žádostí o upřesnění.

Odepsali mi všichni a víceméně se shodli na tomto: k nějakému poklesu došlo, ale řádově menšímu. Spíš jde o 10 až 20 metrů za posledních 500 let. Vršek hory dnes nestabilní je. Nad úrovní 4400 m.n.m. je zakázána těžba a existuje určité riziko, že by se vrchol hory v nepříliš vzdálené budoucnosti mohl zhroutit do sebe. Místní orgány se snaží nějaká podezřelá místa sanovat cementem, což však zatím nepřineslo kýžené výsledky.

Ale 5000 metrů hora skoro určitě v 16. století nepřesahovala, takže ta poznámka je špatně. Z příštích vydání zmizí.