Málokdy píšu články založené na jednom jediném obrázku, ale tentokrát nelze jinak. Nalezeno na Redditu r/poland …
Hle, šestnáct pracovníků “Altmanovy” OpenAI, která produkuje ChatGPT. Takzvaný core team.
Z toho šest Poláků, přičemž jeden z nich (Wojciech Zaremba) je spoluzakladatel celé firmy.
Dále:
- Giambattista Parascandolo je Ital a vystudoval univerzitu v Římě.
- Trapit Bansal je Ind a pracoval na Indian Instutite of Science.
- Hongyu Ren je Číňan a vystudoval v Pekingu.
- Ilge Akkaya je (blonďatá a modrooká) Turkyně, vystudovala v Ankaře.
- Shengjia Zhao je Číňan a vystudoval v Pekingu.
Pouze Hunter Lightman, Karl Cobbe, Noam Brown, Liam Fedus a Jason Wei, tedy pět osob ze šestnácti, jsou rodilí Američané.
Takhle, přátelé, vypadá názorně ten brain drain do Ameriky. Skoro všude se rodí schopní lidé. Už jen to Polsko samotné by asi dalo dohromady velmi elitní tým, Poláci byli vždycky silní v matematických vědách.
Ale to Křemíkové údolí je “volá” hlasem mocným: zde jsou peníze, zde je podnikatelská svoboda, zde budete mezi svými (důležité!) a budete moci pracovat na zajímavých problémech. Bodejť by se tam nestahovali z celého světa, včetně Evropy.
Mezitím Evropská komise přišla s “akčním plánem” na konkurenceschopnost Evropy, jehož součástí má být neobyčejně štědré snížení byrokratické zátěže firem o 35 %. Myslím si, že po jeho implementaci budeme rádi, když to bude o 3,5 procenta. (Tady dokonale platí ta poznámka Viktora Černomyrdina o tom, že mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.)
Včera jsem na toto téma poslouchal rozhovor na Radiožurnálu, a zdálo se mi, že zpovídaná ekonomka (Helena Horská) by ráda řekla něco podstatně víc kritického, jenže jako oficiální poradkyně této proevropské vlády si to nemůže dovolit.
Jelikož nejsem vládní poradce, řeknu to tedy naplno já: základem problému je už samotná skutečnost, že komise aparátčíků má tu moc dirigovat evropské hospodářství. Křemíkové údolí nevzniklo na základě akčního plánu nějaké komise, ale spontánním podnikatelským vývojem. K řízení takových jevů jsou aparátčíci fundamentálně nevhodní – jsou to lidé duševně deformovaní celoživotním papírováním a vysedáváním na schůzích, kteří naopak nikdy nezažili rozhodování na volném trhu, bankrot, krizi nebo skutečný souboj s konkurencí (nemyslím ten, kdy dva šediváci usilují o totéž křeslo v úřadě). Nemají k tomu až na výjimky zhola žádnou kvalifikaci, asi jako plavčík nemá kvalifikaci řídit zaoceánskou loď.
O byrokracii platí bezezbytku, že je to dobrý sluha, ale zlý pán, a Evropská komise, která si počínaje Junckerovým mandátem plíživě přisvojuje čím dál více výkonné moci v EU, se dávno posunula do té druhé fáze. A ještě to posiluje idiotskými politickými rozhodnutími, jako bylo odsunutí “našeho” Síkely (což je zrovna jedna z těch kvalifikovaných výjimek) do pozice rozvojového emisara pro Afriku, zatímco v energetických záležitostech má velké slovo jakási zelenorudá fanatička ze Španělska s úžasným titulem Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci.
No, přeříkejte si to ještě jednou: Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci! Křemíkové údolí už se musí třást… Kde vůbec v Bruselu na ty tituly, jež zaberou několik řádek na vizitce, chodí? To je bizár nikoliv nepodobný dávnému feudalismu, případně verbální ekvivalent těch sovětsko-ruských důstojníků pokrytých medailemi od hlavy až k patě.
Konec ironie, nevím, co s tím. Směřujeme do těžké, dusivé, permanentní stagnace srovnatelné s čínským imperiálním dvorem v 19. století, jenže zároveň je ta mocenská struktura eunuchů tam nahoře v Zakázaném Městě tak zabetonovaná, že s ní nijak nehnete. V jednotlivých národních státech by se dalo něco dělat a také bude snaha něco dělat, ale ta nadnárodní struktura nad nimi je extrémně nepružná, a jakákoliv její změna by znamenala nutnost nejprve dosáhnout shodu mezi X státy, které ani nemluví stejným jazykem a třesou jimi úplně jiné politické problémy. Přičemž důležité země jako Francie tomu budou klást tuhý odpor, protože tam reaguje obyvatelstvo i na ty nejmenší reformy zapalováním měst, takže politická vůle ke změnám je tam mizivá.
Jediné racionální rozhodnutí pro mladé talentované lidi je, bohužel, nevést válku s větrnými mlýny a vypadnout jinam, kde ta byrokracie zatím není tak fatálně rozlezlá. Kdyby mi bylo o dvacet let míň, patrně bych tak dávno učinil taky.
Viz – fotka nahoře…
Diskusní fórum ke článku najdete zde.
Hudební epilog
Vsaďte se, že kdyby EK řídila pouliční tanec, předepsala by každému ansámblu minimální počet tlusťochů a lidí, kteří neumějí hrát na žádný nástroj. Musíme být inkluzivní, že.
