Americký stát Minnesota řeší velký skandál v oblasti sociálních dávek a dalších podpor, včetně těch covidových: organizované tlupy rozkradly během několika let odhadem jednu miliardu dolarů (cca 20 miliard Kč), což je na stát s necelými šesti miliony obyvatel docela slušný balík peněz. Detail, který znervózňuje současné demokratické vedení státu, je ten, že šlo o somálské tlupy. Ač byste to asi na první pohled nečekali, ve studené Minnesotě žije skoro 100 tisíc Somálců, někteří bez občanství, jiní s ním. Jejich stěhování do státu probíhá už čtyřicet let a zaštítily je různé lidumilné náboženské organizace, ale i podnikatelé slibující si levnou pracovní sílu. A jedním z magnetů, který sem táhne příslušníky kmenů z rovníkové Afriky, je … inu, sociální systém.
Minnesota je totiž něčím jako Skandinávií USA, stát vybudovaný v pustině dřinou přistěhovalců ze Švédska, Dánska, Finska a Norska; zhruba třetina obyvatel státu se dodnes považuje za „skandinávské Američany“ (největší procento v celých Spojených státech) a nějakého skandinávského předka má skoro polovina Minnesotanů. A jelikož lidé mají i po desítkách let tendenci sledovat dění v zemi předků a nějak se z něj inspirovat, vlna budování sociálních států ve Skandinávii 20. století se částečně přenesla i do Minnesoty, která si zřídila – tedy na americké poměry – dosti vstřícnou záchrannou síť.
Původní skandinávské sociální státy se opíraly o nepsaný, leč důležitý prvek: v tehdy ještě luteránských společnostech, bazírujících na pracovitosti jednotlivců, byla hanba nechat se živit jinými lidmi jen tak zbůhdarma, „prostě protože existuji a mám nárok“. Pokud by tento prvek zůstal zachován v původní podobě, asi by ty sociální státy byly dlouhodobě stabilní.
Leč podobné hodnoty a jejich žebříčky mají tendenci pomalu erodovat i v těch původních kulturách, které nejsou „zasazeny do kamene“ v neměnné podobě, a pod vlivem zbytku světa se někam posouvají. To je pomalý degenerativní proces, tomu by se třeba systém pozvolna přizpůsobil také. Chcete-li ovšem vidět degeneraci rychlou, dovezte do toho systému dostatečný počet lidí ze zcela jiných kulturních okruhů, kteří žádné takové skrupule nikdy neměli a nemají. Třeba ze Somálska.
Je až ironické, že přesně ti samí Somálci, kteří vyzobávají minnesotský sociální systém a nestačí jim ani to, co by dostali legálně, jsou považováni za jednu z nejproblémovějších přistěhovaleckých skupin v původní evropské Skandinávii. Tentýž systém, navržený těmi samými lidmi, se stal zcela stejným způsobem kořistí těch samých protivníků. Ve Finsku, které je ochotno zveřejňovat statistiky podle etnických skupin, je 50 % Somálců na sociálních dávkách; Dánsko konstatuje, že průměrný Somálec stojí dánskou státní kasu cca 24 tisíc euro ročně, a ze studia dánských trestních rozsudků vyplynulo, že mezi somálskými muži nad třicet let má cca 53 % záznam v trestním rejstříku. (Zpráva think-tanku Unitos.) Inu, vzorová menšina, páteř každé ekonomiky, do které dorazí.
(S pocitem mírného děsu vzpomínám na to, jak jsem před cca 10 lety četl jakousi českou analýzu potřeb bydlení v Praze, plnou pojmů jako diverzita a inkluzivní, a mimo jiné se tam pokrokově uvádělo, že právě Somálci mají obvykle velmi početné rodiny, a tudíž bychom pro ně měli postavit sociální byty 7+1 a výše, aby se jim u nás pak žilo dobře. Naštěstí se tahle šílená vize zatím nenaplnila. Ale ta mentální infekce je tu v některých hlavách přítomna, marná práce. Bylo by vhodné na to nezapomínat, jinak jednoho dne třeba propukne naplno.)
Každá taková situace má ovšem dvě strany. Bez té druhé strany, která se vykořisťovat nechá, by to samozřejmě nefungovalo. Proč se tedy Skandinávci ve Švédsku i v Minnesotě nechali a ještě nechají vykořisťovat? Mesiášský komplex s touhou zachránit všechny kolem? Neschopnost pochopit, že jiní lidé jsou opravdu jiní, a ne jen Švédi v exotickém oblečení? Strach z toho, že na ně někdo ukáže prstem a vykřikne „rasisti!“, což je pro řadu moderních lidí strašák horší než smrt?
Asi jde o směsici všech třech důvodů.
Ach, ještě jeden zajímavý detail: je možné, že část těch ukradených sociálních dávek z Minnesoty skončila v tom opravdovém, původním Somálsku jako hotovost, a to u teroristické skupiny al-Šabáb. Vyšetřuje se to, ale to vyšetřování a dokazování se bude provádět dost těžko. V Somálsku se tradičně provozuje neformální bankovní systém hawala, založený na naprosté důvěře mezi spolehlivými zprostředkovateli, a ten se nedá podchytit běžnými dohledovými AML/KYC mechanismy, které mohou fungovat jen při digitalizaci všeho.
Ale to by stejně byl kategorický omyl. Tyto hlídací mechanismy toků peněz jsou určeny pro nás, či spíše proti nám. To víte, ty inkluzivní byty 7+1 se samy nepostaví. K tomu je potřeba co nejúčinněji vybírat daně od těch, kdo pracují. V Minnesotě, ve Švédsku i v té kotlince, které říkáme domov.
Diskusní fórum ke článku najdete zde.
Hudební epilog
Herr Mannelig je švédská balada ze 17. století, pojednávající o trollí ženě, která se snaží získat ruku jakéhosi švédského šlechtice. Ten ji nakonec odmítne proto, že není křesťanka.
Hm, určitá politická korektnost tam asi panovala i tehdy. Upřímnější jedinec by prostě řekl, že dává přednost lidským ženám.
